Dlouhodobý rozpočet EU: Parlament potvrdil své rozpočtové priority po roce 2020

InfoZprávyEvropská unie vloženo: 26. 11. 2018


  • více peněz pro mladé lidi, na výzkum, růst, pracovní místa a boj proti klimatickým změnám
  • dostatečné zdroje na financování nových výzev jako jsou migrace, obrana a bezpečnost
  • odmítnutí škrtů v oblasti zemědělské a kohezní politiky EU
  • nové zdroje příjmů jako částečná náhrada příspěvků členských států

EP ve středu schválil svou vyjednávací pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na období po roce 2020. Její součástí jsou konkrétní částky, které EP požaduje na financování jednotlivých oblastí.

Parlament v usnesení zdůraznil svou „jednotu a připravenost“ pro nadcházející jednání s evropskými ministry o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021-2027. Zároveň však vyjádřil nespokojenost s tím, že členské státy nedosáhly „viditelného pokroku“ ve snaze dosáhnout společné pozice k VFR v Radě (ministrů) EU.

Poslanci považují návrh budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, který předložila Evropské komise, za výchozí bod. Navrhovaná výše prostředků však podle nich neumožní Evropské unii plnit její politické závazky a reagovat v budoucnosti na důležité výzvy.

Plénum ve Štrasburku odhlasovalo mimo jiné tyto priority pro příští dlouhodobý rozpočet:

  • navýšení rozpočtu výzkumného programu Horizon Europe na 120 miliard euro v cenách roku 2018 (Komise navrhuje 83,5 miliardy euro)
  • navýšení prostředků Evropského plánu pro strategické investice (tzv. Junckerův plán)
  • vyšší rozpočet pro dopravní infrastrukturu a malé a střední podniky
  • odmítnutí škrtů v rozpočtu kohezní a zemědělské politiky EU a ponechání jejich financování na aktuální úrovni (VFR 2014-2020)
  • zdvojnásobení prostředků na boj proti nezaměstnanosti mladých a trojnásobné navýšení prostředků na program Erasmus+
  • požadavek, aby příspěvek EU na plnění klimatických cílů tvořil nejméně 25 % výdajů VFR a aby co nejdříve dosáhl 30 %, nejpozději do roku 2027


Nový a jednodušší systém příjmů EU

V souvislosti s reformou systému příjmů unijního rozpočtu Parlament konstatuje, že současný systém vlastních zdrojů je velmi komplikovaný, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU zcela nesrozumitelný.

Nový a jednodušší systém příjmů unijního rozpočtu by měl podle poslanců výrazně snížit přímé příspěvky členských států navázané na hrubý domácí produkt a zajistit pro budoucí VFR adekvátní financování výdajů EU. Parlament rovněž schválil zrušení všech slev a jiných opravných mechanismů.

Poslanci požadují zavedení nových vlastních zdrojů příjmů EU, které by mimo jiné pocházely z daní právnických osob (což by zahrnovalo i zdanění velkých firem v digitálním sektoru), příjmů z evropského systému pro obchod s emisemi a daní z platů.

Parlament ve svém usnesení také zdůrazňuje, že příjmová a výdajová strana dlouhodobého rozpočtu EU tvoří jeden rozpočtový balík a podle toho by se k nim mělo i přistupovat. Všechny části tohoto balíku, tedy nové vlastní zdroje Unie a jednotlivé výdajové položky VFR, by proto měly podle poslanců zůstat na programu jednání, dokud nebude dosaženo konečné dohody o příjmech i výdajích EU.

Evropský parlament schválil 429 hlasy předběžnou zprávu o víceletém finančním rámci na období 2021-2027, kterou vypracovali zpravodajové Jan Olbrycht (EPP, PL), Isabelle Thomasová (S&D, FR), Gérard Deprez (ALDE, BE) a Janusz Lewandowski (EPP, PL). Proti hlasovalo 207 poslanců a 40 se zdrželo hlasování. Tato předběžná zpráva představuje pozici Parlamentu před jednáním s ministry členských zemí.

Další postup

Evropský parlament je od března 2018 připraven na jednání s členskými státy o finální podobě VFR. Zahájení jednání však musí předcházet dohoda členských států v Radě na vlastní vyjednávací pozici. Schválení příštího VFR vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.

Poslanci očekávají dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě před volbami do EP v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce.

Souvislosti

Zhruba 94 % prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, městům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících 6 % tvoří administrativní výdaje EU.

Plenární zasedání
BUDG
15-11-2018 - 09:47

Kontakty:

Armin WISDORFF
Press Officer

Irena KUBASKOVA
Press officer in Czech Republic


Tisková zpráva - původní odkaz zde
Odkaz: 20181106IPR18317
Vytvořeno: 15-11-2018 - 09:47

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Od nového rámce SZP, který projednávají bruselské instituce v realitě pro Českou republiku, očekávám:

- počet hlasů: 856

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2020 - AK ČR | vyroba-www.cz