Jak příští rok rozpočet Evropské unie ovlivní české zemědělství?

InfoZprávyAgrární komora ČR vloženo: 04. 05. 2018


Rádio Plus dne 4. 5. 2018 Ranní Plus v 8.35 hod., Martin Matějka (redaktor) 

Redaktor: Evropská komise chce od příštího rozpočtového období, tedy od roku 2021 – 2027, snížit dotace pro zemědělce. Klesnout by měly o 5 %. Vyplývá to z čerstvého návrhu rozpočtu. Evropská komise zřejmě nebude škrtat u všech stejně. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už dříve řekl, že by menší finanční podporu na hektar dostávali zemědělci, u kterých rozloha obdělávané půdy překročila určitou míru. To se nelíbí velkostatkářům, ale nejen jim.

Jak příští rozpočet evropské unie ovlivní české zemědělství, na to se teď zeptáme předsedy Asociace soukromého zemědělství, Josefa Stehlíka.

Redaktor: Dobrý den!

J. Stehlík: Dobrý den!

Redaktor: A naším hostem ve vysílání je také prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Dobrý den!

Z. Jandejsek: Dobrý den.

Redaktor: Pane Jandejsku, v návrhu rozpočtu Evropské unie není zatím nic definitivního. Měl byste problém s tím, kdyby prošel v navrhované podobě?

Z. Jandejsek: Tak určitě v navrhované podobě by projít neměl, protože by tím evropské zemědělství se jasně nedostalo ke konkurenceschopnosti světové… A protože Evropa má nejkvalitnější a nejlepší potraviny, tak by to bylo hodně špatně.

Redaktor: A jak by se to projevilo v českém zemědělství?

Z. Jandejsek: No, tak v českém zemědělství, pokud by došlo k zastropování, tak došlo by k obrovskému dalšímu poklesu v podstatě produkce toho, čeho máme nedostatek; tzn. vepřového masa, kde máme soběstačnost 38 %, aby dál klesala. Určitě v dalších komoditách, jako drůbeží, vajíčka, takže tam by určitě byl velký problém. Hlavní problém by mohl být u mléka, protože vlastně ty větší podniky produkují víc než 80 % mléka, které je v republice, to znamená, že by jsme měli s tím veliký problém. Ono to vypadá, že máme mléka dost, že je soběstačnost, ale když napočítáme výrobky z mléka, tak je to obráceně, tak nám ani nestačí naše mléko na soběstačnost, která je na 85 %.

Redaktor: Pane Stehlíku, vy asi nebudete mít problém s tím, že by zemědělci a rodinné farmy měli mít vyšší podporu, proč si ji podle vás sedláci zaslouží?

J. Stehlík: Tak samozřejmě problém s tím určitě mít nebudeme a ten důvod, proč si to sedláci zaslouží, je to, že kromě samozřejmě podpory hospodaření jako takového sedláka, tak podporuje ta dotace také jeho působení na venkově, tzn. v konkrétním katastru, kde ten sedlák hospodaří, kde vytváří nějaké hodnoty a zároveň to svoje okolí a to prostředí ovlivňuje. To je vlastně koncept celé té dotace.  A logicky Evropská komise vychází z určitých analýz, které říkají, že postupem doby, čím dál více peněz čerpá méně zemědělských subjektů, tzn., že se jakoby stálou koncentrací dochází k tomu, že se zvětšují velikosti zemědělských podniků a de facto ta distribuce peněz směrem k venkovu ztrácí účinek, protože samozřejmě, pokud má podnik několik desítek tisíc hektarů, tak je logické, že ty peníze skončí téměř úplně někde jinde, než přímo na venkově. A to si myslíme, že je ten zásadní problém, který vede Komisi k tomu, aby začala jaksi sledovat, kam ty peníze, ty dotace, které mají jít mimo jiné, také jako podpora venkova, tak kam plynou.

Redaktor: Proč si myslíte, že by ty peníze měli u těch velkých podniků skončit někde jinde než na tom venkově?

J. Stehlík:  No my dáváme takový příklad: Pokud třeba v České republice v katastru hospodaří tři sedláci, tak to znamená, to je  3x většinou 120-130 ha. A těch 300 ha v katastru, krát potřebný počet peněž, to jsou asi 2 500 na hektar, končí přímo v tom katastru té konkrétní obce. Když podnik má deseti tisíce hektarů, tak těch katastrů má několik desítek a logicky ta jeho hlavní firma sídlí v nějakém městečku, městě, některé dokonce v Praze a ty peníze končí na účtech, které se pak samozřejmě míjejí účinkem do toho venkova, protože on prakticky ten podnik, s tím konkrétním venkovským místem, nemá vůbec nic společného.

Redaktor: Pane Jandejsku, mohl byste na to reagovat? Opravdu ty peníze končí někde jinde?

Z. Jandejsek: Určitě, určitě bych na to reagoval. To je iluze, která je úplně mimo. Já dám k tomu pádné důvody; za prvé: k těm prvním dotacím, že velcí berou víc dotací než malí. Byl jsem v Bruselu a ptal jsem se na to, jak to vlastně je, že těch 20 % podniků bere 80 % dotací a naopak. Ptal jsem se, které jsou ty, které těch dotací berou méně, tak mi bylo řečeno, že jsou to ty do 17ti hektarů. A když jsem se ptal, kolik dělají produkce, tak jsme dospěli k číslu 10-12 %. Tzn. mají dvounásobně dotace, než které by měli mít. Co se týká přírody a místa, tak velké podniky se starají o to a mají takovou techniku, aby té přírodě pomohli podstatně více, než ty menší, které zkrátka peníze na to těžko můžou mít. A ta třetí část, o které jste mluvil, že jdou peníze pryč, tak ať si uděláte rozpočet v tom, kolik podniků, které dělá živočišnou výrobu a velký rozsah činnosti, toho co je složitější, ať se podívá jaká je zadluženost jejich a jaká je zadluženost těch malých, které jak se říká, všechno dávají  do té zemědělské činnosti, a do toho venkova, a do toho místa. Je to naopak, podniky, které něco vyrábějí, protože máme nízké národní dotace, tak jsou více zadluženi, půjčují si peníze jenom proto, aby tu činnost dělali dobře, aby vytvořili nějaké hodnoty. Takže pravda je to, co říkám já.

Redaktor: Necháme reagovat také pana Stehlíka. Možná se zeptám trošku jinak. Co děláte lépe než družstevníci a velké zemědělské firmy? Naložili byste s těmi dotacemi lépe než oni?

J. Stehlík: Takhle, tam se jedná o jaký předpoklad. Samozřejmě, pokud zemědělec hospodaří ve vesnici, kde zároveň žije a působí třeba i jako starosta nebo místostarosta apod., tak samozřejmě má předpoklad k tomu, aby lépe obhospodařoval nejen půdu, která je většinou jeho. Soukromí zemědělci v současné době obhospodařují půdu a 50 % té půdy je v jejich vlastnictví. Je logické, že pokud jste vlastníkem něčeho, tak máte předpoklad k tomu, že s tím lépe nakládáte. To ne, že to v každých případech někdy, někdo třeba i tak se vymknete tomu pravidlu, ale ten předpoklad tam je. To, že v České republice jsou například problémy s erozí a je to většinou problém těch velkých podniků, velkoplošné hospodaření, to je prostě fakt, který nikdo nevyvrátí.  Ale já si ještě myslím, k tomu meritu té věci, tam je důležitý jeden moment. Prostě my jsme třeba několik nevládních organizací v České republice, které stojí mimo Agrární komoru, jsme se shodli na tom, že prostě chápeme a myslíme si, že je potřebné určité zastropování nebo omezení finančních prostředků pro velké holdingy, pro velké podniky, které hospodaří na řádově na desetitisících-statisících hektarech. To za A. Za B je potřeba říct, že například také, působením potravinářského průmyslu právě v České republice, například malí producenti mléka, prakticky v období 20 let na zpátek, byli úplně odstaveni od možnosti to mléko dodávat, na rozdíl od našich sousedů v Rakousku, v Německu, Bavorsku a podobně, kde ty mlékárny jednoduše obsluhují ty malé farmáře pořád i v dnešní době tak, že od nich odebírají 100, 200, 300 litrů mléka. To je ten zásadní rozdíl, který je mezi Českou republikou a tím zbytkem Evropy, pominu-li Slovensko.

Redaktor: Dobře, necháme tedy na závěr ještě reagovat pana Jandejska. Možná se zeptám ještě vás, jak by měl tedy vypadat spravedlivý systém dotací podle Agrární komory?

Z. Jandejsek: No, tak určitě spravedlivý systém by měl být nezastropování a samozřejmě těm menším pomoct, protože mají určitou nevýhodu v produktivitě práce. Tak samozřejmě udělat na první hektary vyšší platbu, vytvořit jim podmínky pro to, aby měli zhruba stejné podmínky jako ten větší zemědělec, který samozřejmě má tu produktivitu práce větší a může používat v podstatě dneska nejmodernější technologie, může používat inovace atd., tak samozřejmě souhlasíme s tím, že na první hektary by ty menší nebo do nějaké výše, třeba  do 100 hektarů, by mohli si zaplatit vyšší částky. Jak je tomu v Německu. Německo třeba na 42 hektarů v dnešní době má 2 500 Euro/rok na tuhle částku. Takže to je asi 1 500 Kč/ha. Takže šlo by samozřejmě rozumně všechno dělat tak, abychom motivovali i ty malé k produkci. A ne, aby jsme je motivovali k tomu, abychom se zaštiťovali tím, že děláme víc pro přírodu nebo neděláme více pro přírodu. To tak přece není. Jsou podniky, které dělají dobře, ať jsou velké nebo malé, jsou vynikající a jsou ty, které dělají, ať jsou malý nebo velké, nedělají úplně ideálně.

Redaktor: Budeme to dále sledovat, říká Zdeněk Jandejsek, prezident Agrární komory, děkujeme vám za rozhovor, na slyšenou?

Z. Jandejsek: Děkuji a na shledanou.

Redaktor: A spolu s ním byl ve vysílání také předseda Asociace soukromého zemědělství, Josef Stehlík. Také vám děkuji za rozhovor, na slyšenou!

J. Stehlík: Také na slyšenou, na shledanou.  

Můžete si rozhovor vyslechnout zde: http://s3.eu-central-1.amazonaws.com/rozhlascz/audiolog/plus/2018/05/04/08.mp3 Vystoupení k dotacím začíná v cca 35. minutě (v půlce uvedeného audio záznamu).

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zaznamy/plus/#/2018-05-04/8

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů
Cookies

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz