InfoZprávyAgrární komora ČR

Jaká je současnost a zejména perspektiva českého zemědělství?

27. 03. 2019

Agrární komora ČR se spolu s Potravinářskou komorou ČR a Ministerstvem zemědělství ČR zúčastnili jako spoluorganizátoři již 226. Žofínského fóra zaměřeného tentokrát opět na české zemědělství. Fórum prostřednictvím vystupujících a diskuze hledalo odpovědi na to, jaká je nejen současnost českého zemědělství, ale zejména jaká je jeho perspektiva. Podaří se zvýšit produkci a efektivnost zemědělství? Co k tomu potřebujeme? A co bude mít vliv na směr zemědělství u nás? Kromě Společné zemědělské politiky to zcela jistě budou přírodní podmínky, ochrana životního prostředí, ale i konkurenceschopnost prvovýrobců na trhu EU a světovém trhu. Z vystoupení přednášeních vybíráme část informací.

Miroslav Toman, ministr zemědělství ČR, ve svém vystoupení prezentoval záměr vyhlášky, podle které by mělo být od roku 2019 chráněných 25 % orné půdy. Je nutno podotknout, že vyhláška je stále předmětem odborných diskuzí, protože nastavený systém podle zemědělské praxe nezabezpečí skutečnou ochranu orné půdy v jednotlivých katastrech a může způsobit nejen zvýšení nákladů zemědělců, ale bude zásadně ovlivňovat i celistvost půdních bloků. Dalším tématem, na který se zaměřil ministr, byl zákaz aplikaci účinných látek s obsahem glyfosátu za jasně definovaných podmínek. Zároveň uvedl, že Česká republika za posledních 6 let výrazně snížila používaní pesticidů. V současném období je spotřeba pesticidů v České republice 1,9 kg na jeden ha. Kupříkladu Belgie má dnes spotřebu až 8 kg/ha (co je nejvíc ze států EU). Vysoká spotřeba pesticidů je také ve Španělsku, Francii, Německu (3,4 kg/ha) a Rakousku (3,1 kg/ha). Dalším tématem bylo sucho a boj s ním. Za poslední 4 roky bylo investováno pro boj se suchem přibližně 29 mld. Kč. Ministerstvo chce také podpořit vytvoření nebo rekonstrukci více než 1 200 rybníku a malých nádrží (investice ve výši cca 500 mil. Kč ročně). Z důvodu zvýšení budování rybníku a malých vodních nádržích iniciovalo ministerství zemědělství novelu „vodního zákona“, kde při rybnících do 2 ha bude stačit ohlašovací povinnost. V oblasti Společné zemědělské politiky ministr zmínil priority, jako je silný rozpočet, nebo zásadní nesouhlas s povinným zastropovaním a uvedl informace z jednání ministrů, které se konalo před týdnem v Bruselu. Posledním tématem vystoupení byl zahraniční obchod České republiky a naše současná soběstačnost. Ministerstvo pro zvýšení produkce a soběstačnosti zařadilo do citlivých komodit ovoce a zeleninu. Speciální podpora byla zavedena na podporu ekologických sadů. Větší problém je u živočišní výroby, když je nejnižší soběstačnost u vepřového masa. Chov prasat je v kritickém stavu, koncem roku 2018 byl stav prasnic jenom 89 tis. a stav prasat poklesl na 1,5 mil. ks. I přes podpory sektoru se nedaří zvýšit soběstačnost. Ta je podle ministra způsobená levnými dovozy masa ze zahraničí. Pro zvýšení soběstačnosti v mléku byla zavedena podpora na QCZ, kde bylo v roce 2018 vyplacených 265 mil. Kč, a pro rok 2019 vláda schválila 400 mil. Kč.


Zdeněk Jandejsek, prezident AK ČR se ve svém vystoupení zaměřil na možnosti, jak využít potenciál českého zemědělství po roce 2020. Zejména v současném období je nutné při jednání k Společné zemědělské politice připravit takové podmínky do budoucnosti, abychom se v Evropské unii, ve Společné zemědělské politice přiblížili světovým trendům. Zdeněk Jandejsek upozornil na podporu vyspělých zemích při ochraně zemědělské půdy a uvedl příklady platných zákonů ve Francie a Německu, kde se stát snaží scelovat a chránit zemědělskou půdu. Dalším příkladem, který prezident uvedl, byl nově přijatý zemědělský zákon, kterým Spojené státy řeší například výkyvy cen na trhu (příkladem jsou ceny mléka), a to s cílem stabilizace situaci na trhu. Prezident AK ČR zdůraznil, že je nutné přiblížit Společnou zemědělskou politiku k současným světovým trendům, a to zejména v produktivitě práce, koncentraci výroby a implementaci nových nástrojů (třeba i těch, o kterých se zmínil), aby zemědělci mohli reagovat na změny. Řešením dobrého hospodaření s vodou je precizní zemědělství. Uvedl však, že je nutné mít dostatek organické hmoty v půdě, a to souvisí právě se živočišnou výrobou. Úrodnost půdy se bude zvyšovat jen správným hospodařením, a ne zatravňováním nebo zalesňováním zemědělské půdy. Právě v případě, když se nám podaří zvyšovat úrodnost půdy, zvýšit počet hospodářských zvířat a zabránit prodeji za podnákladové ceny, podaří se nám zvyšovat i naši soběstačnost. Příkladem zvyšování soběstačnosti může pro nás být opět Francie, která má ve své legislativě stanovené minimální marže pro zemědělce a vytváří tak prostor pro prvovýrobce. Vyváženost vztahů v dodavatelském řetězci je základem pro fungování všech článku v dodavatelském řetězci. Dále zdůraznil, že pro zemědělství je nutností nastavit vhodné podmínky pro hospodaření a poděkoval za státní podporu zemědělství zejména, a to zejména v posledních letech. Díky podporám zemědělcům mnohé odvětví v České republice nezanikli. A jak by se teda měla zvýšit domácí výroba a spotřeba? Česká republika má výborné podmínky pro výrobu potravin a je nutné tyto podmínky využít. Jak také uvedl, v roce 1936 byla hodnota zemědělské produkci vyšší, než je současná hodnota. Je nutné nastavit podmínky tak, aby se produkce v zemědělské výrobě zvýšila. Vždyť produkce České republiky byla v roce 1990 při vybraných komoditách téměř stejná jako v Německu, v současném období je produkce v Německu ve srovnávaných komoditách tři až pět násobně vyšší, než je tomu u nás. Prezident Jandejsek upozornil i na význam životního prostředí pro zemědělce, když každý správný zemědělec hospodaří tak, aby byly jeho kroky v souladu s přírodou. Je však zvláštní, když se zajímáme jenom o hospodaření zemědělců, ale nevidíme, jak trpí naše životní prostředí (ale i naše cesty) při dovozech potravin stovkami tisíc kamiónů, které dováži každým rokem do České republiky různé potraviny, a to často právě ty, které si dokážeme doma sami vyrobit. Další desítky tisíc kamiónů přes území republiky zboží jenom převáží, ale negativní vliv na naši krajinu zůstává. Obyvatelé by měli mít informace o zahraničních potravinách, které se u nás prodávají. Například maso ze Španělska se spotřebovává až na desátý den po porážce, lze tedy vůbec toto maso nazývat „čerstvým“?


Dále dle programu vystoupil Petr Baudyš, zástupce Penny Marketu s.r.o., Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu, Monika Nebeská, předsedkyně představenstva ZD Všestary a Petr Križan, ředitel odboru Mezinárodních vztahů a komunikace ČEB, a.s.


Zástupce Penny marketu informoval o čtyřech projektech, které jsou zaměřené na podporu české produkce, a to v oblasti vinařství, pekařství, piva a ovoce a zeleniny - přímo regionální ovoce, jako jablka, či hrušky jsou dodávané do řetězce jenom z České republiky. Hlavním sloganem řetězce je „Co je české, to je dobré“. Řetězec má z důvodu lepší propagace vlastní rádio. Týdnně řetězec tiskne milióny letáků, jejichž prostřednictvím komunikuje se svými spotřebiteli.


Předseda ZS ČR Martin Pýcha názorně ukázal, jaký je vliv dotací na nákladovost vybraných komodit. Kupříkladu u vepřového masa ani jeden rok nákupní cena nepokryla nákladové ceny zemědělců. Jen málo lepší byla situace v sektoru mléka, avšak nákupní cena kravského mléka za ostatních deset let reálné pokryla náklady jenom v jednom roce a opět v ostatních by bez dotací producenti nebyly schopni pokrýt náklady. Ve vystoupení také srovnal situaci v zemědělství ve světe a v EU. Stejně tak porovnal i vývoj spotřeby potravin ve vybraných státech světa a uvedl vývojové trendy.


Předsedkyně představenstva ZD Všestary Monika Nebeská se vyjádřila k postupu v kauze s polským masem. Vyzvala přítomné zástupce ministerstva zemědělství, aby více podporovali domácí zemědělství. Potenciál zemědělství v České republice je vysoký. Zároveň představila vizi ZD Všestary, které je zaměřené na klasické zemědělství, kde není nejdůležitějším ukazovatelem jenom zisk, ale i provázanost na okolí, ve kterém družstvo působí a hospodaří. Družstvo se snaží budovat dobré jméno, využívat nové trendy v rostlinné a živočišné výrobě, ale také spolupracuje se středními a vysokými školami, vychová si i své vlastní zaměstnance. Reagovala i na vystoupení ministra zemědělství, nebo na požadavky Evropské unie, které chce zvyšovat „zelenou“ politiku. Jestli bude EU v politice takhle pokračovat, je nutné, aby byli zemědělci Evropské unie chráněni před dovozy potravin, ale i krmiv či jiného zboží ze třetích zemí. Ve svém vystoupení uvedla i dva příklady z praxe, kdy EU vytváří pravidla pro zemědělce v EU a zároveň je neuplatňuje u zemědělců z třetích zemí. Prvním příkladem jsou GM plodiny a postoj EU k nim, přičemž ale stejná EU dováží krmiva z Jižní Ameriky, kde jsou pěstované geneticky modifikované plodiny. Druhým příkladem je zákaz používaní chemie u cukrovky, když zákaz jedné látky způsobil zvýšení spotřeby jiných chemických látek a ve větším množství, jako to bylo u původně používané chemické látce. Na závěr vystoupení požádala, aby zemědělskou politiku nepřipravovali úřednicí od stolu, kteří často neznají problematiku, ale ty, kteří zemědělství dobře znají.


Je zřejmé, že Česká republika má vhodné přírodní podmínky pro zemědělství a produkci domácích potravin. Je taky jasné, že český zemědělci dokáží produkovat kvalitní rostlinné a živočišné komodity, vždyť při srovnání produkčních a reprodukčních parametrů se světem se Česká republika umísťuje na popředních místech. Teď je jenom na nás, abychom jako zodpovědní spotřebitelé skutečně kupovali potraviny, které jsou skutečně původem z České republiky, aby produkty byly vypěstované v České republice, zvířata odchována, poražena a zpracována na kvalitní české výrobky. Je pravdou, že jestli myslíme ochranu životního prostředí vážně, záleží nám na našem zdraví a zdraví našich dětí, tak budeme jíst to, co si doma vypěstujeme a zpracujeme.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonná ředitelka pro SZP, Agrární komora ČR

Prezentace Ing. Zdeňka Jandejska, CSc., prezidenta Agrární komory ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde

Odběr novinek

Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.



Anketa

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

7. Srpen
FLORIA LÉTO 2020 více ›
8. Srpen
Zahradou s odborníkem – Letničky více ›
15. Srpen
Lesní slavnosti, Landartová stezka, ochutnávka z regionálních pivovarů více ›
20. Srpen
FLORA OLOMOUC 2020 – letní etapa více ›
20. Srpen
LETNÍ ZAHRADNICKÉ TRHY 2020 více ›
Akce škol:
15. Červen
Víno 6 regionů více ›
17. Září
Květinová show více ›


Dnes se koná 1 akce.
Přehled konaných akcí naleznete zde ›
Kalendář školních akcí ›

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.akcr.cz


Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2020 - AK ČR | vyroba-www.cz