Jednací řád

JEDNACÍ ŘÁD
AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY
(Dokument byl schválený XXII. sněmem AK ČR dne 20. března 2014
a vzat na vědomí vládou ČR dne 27. října 2014)

Článek 1
Úvodní ustanovení

1)    Jednací řád Agrární komory ČR (dále jen „jednací řád“) vychází:

a)    ze zákona ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a ve znění zákona č. 121/1993 sb. a zákona č. 223/1994 Sb. (dále jen zákon).

b)    ze statutu Agrární komory ČR

2)    Jednací řád blíže upravuje pravidla svolávání, činnosti, jednání a rozhodování orgánů Agrární komory ČR (dále jen „komora“).

Článek 2
Svolavatel

1)    Jednání orgánu komory připravuje svolavatel, který v součinnosti s úřadem komory zabezpečí přípravu pozvánky, programu a písemných podkladů, podle kterých orgán zpravidla jedná a rozhoduje.

2)    Svolavatelem je:

a)    představenstvo pro sněm
b)    předsednictvo příslušné sněmovny pro oddělení zasedání sněmovny
c)    prezident pro představenstvo
d)    příslušný viceprezident sněmovny pro příslušnou sekci sněmovny
e)    předseda dozorčí rady po dozorčí radu
f)    předseda smírčí komise pro smírčí komisi.

3)    Svolavatel může na jednání orgánu komory přizvat představitele nebo zástupce státních nebo dalších spolupracujících orgánů, organizací a institucí.

Článek 3
Svolání sněmu

1)    Představenstvo komory svolává, nejméně jednou ročně, jednání sněmu komory. Pozvánku na sněm podepisuje prezident.

2)    Představenstvo komory je povinno sněm svolat nejpozději do tří měsíců, požádá-li o to písemně nejméně jedna třetina okresních komor, společenstev, nebo jedna desetina zástupců okresních komor, nebo zástupců společenstev, nebo dozorčí rada komory.

3)    Úřad komory zabezpečí rozeslání pozvánek (s uvedením místa data a hodiny zahájení sněmu s návrhem programu jednání) a rozeslání příslušných písemných návrhů tak, aby je zástupci okresních komor a společenstev obdrželi alespoň 15 dnů před datem konání sněmu.

4)    Sněmovny se mohou sejít na odděleném zasedání, které se souhlasem představenstva komory svolává předsednictvo příslušné sněmovny. Pozvánku podepisuje příslušný viceprezident.

Článek 4
Svolání představenstva komory

1)    Představenstvo svolává prezident nejméně čtyřikrát za rok.

2)    Prezident je povinen představenstvo svolat, požádá-li o to nejméně jedna třetina členů představenstva nebo dozorčí rada. Pro tento účel je považováno za třetinu devět členů představenstva.

3)    Pozvánku na jednání představenstva podepisuje prezident. Úřad komory zabezpečí odeslání pozvánky tak, aby ji členové představenstva a předseda dozorčí rady obdrželi alespoň 14 dnů před zasedáním.

4)    Představenstvo může přijmout vlastní jednací řád, který respektuje ustanovení tohoto jednacího řádu.

5)    Viceprezident může se souhlasem prezidenta svolat zasedání předsednictva příslušné sekce sněmovny. Ostatní náležitosti platí jako u svolání představenstva přiměřeně.

Článek 5
Svolání dozorčí rady komory

1)    Dozorčí radu svolává její předseda. První schůzi DR svolá a řídí nejstarší člen DR.

2)    Ostatní náležitosti platí jako u svolání představenstva přiměřeně.

Článek 6
Svolání smírčí komise

1)    Smírčí komisi svolává její předseda

2)    Ostatní náležitosti svolání a činnosti smírčí komise řeší „smírčí řád“, schvalovaný sněmem komory.

Článek 7
Jednání a činnost orgánů komory

1)    Jednání sněmu řídí prezident, nebo pověřený viceprezident, případně pověřený člen představenstva. Prezident komory je současně prezidentem představenstva a zpravidla řídí jeho jednání. Viceprezidenti jsou současně viceprezidenty představenstva. Jednání dozorčí rady řídí její předseda a v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen dozorčí rady.

2)    Jednání představenstva se zúčastňuje předseda dozorčí rady s hlasem poradním. Všech zasedání orgánů komory se zúčastňuje tajemník s hlasem poradním nebo příslušný zaměstnanec úřadu komory.

3)    Jednání orgánu komory se řídí programem jednání, jehož návrh se uvádí na pozvánce a jež se schvaluje po zahájení jednání veřejným hlasováním. Každý člen příslušného orgánu může navrhnout změnu či doplnění programu jednání.

4)    Právo předkládat návrhy na jednání příslušného orgánu komory mají vedle svolavatele členové orgánu a dozorčí rada. Členové ostatních orgánů komory, orgánů okresních komor, společenstev, nebo kterýkoliv člen agrární komory může předložení návrhu iniciovat, návrh si ale musí osvojit a předložit člen příslušného orgánu. Navrhující má právo být k projednávání tohoto návrhu přizván.

5)    Sněm volí:

a)    mandátovou komisi pro ověření účasti a usnášeníschopnosti
b)    návrhovou komisi pro zpracování usnesení
c)    volební komisi pro přípravu voleb
d)    další komise

6)    Sněm určí skrutátory pro sčítání hlasů.

7)    Sněm určí zapisovatele, nebo ověřovatele zápisu.

8)    V úvodu jednání se projednává zpráva o činnosti za uplynulé období. Tuto zprávu překládá svolavatel.

9)    Ke každému bodu programu se vede rozprava (diskuse). Sněm může rozhodnout o sloučení rozpravy k více bodům programu. V rozpravě vystupují řečníci v pořadí, jak se přihlásili. Není-li některý z přihlášených přítomen, ztrácí pořadí. Prezident a viceprezidenti mají možnosti vystoupit i mimo pořadí. Rozprava se vede k projednávané věci, jinak může předsedající po upozornění řečníkovi vzít slovo. Členové orgánu mají v průběhu rozpravy právo na faktickou připomínku nebo na technickou poznámku, o jejichž zařazení rozhoduje předsedající. Sněm může stanovit maximální délku rozpravy, diskusního příspěvku, faktické připomínky nebo technické poznámky.

10)    Rozpravu je možno ukončit po přednesení příspěvků všech přihlášených, pokud sněm hlasováním nerozhodne rozpravu ukončit s tím, že nepřednesené diskusní příspěvky odevzdané písemně se stávají součástí zápisu.

11)    Odstavce 5) – 10) se vztahují na jednání představenstva a dozorčí rady přiměřeně

Článek 8
Způsob rozhodování orgánů

1)    Orgány komory rozhodují usnesením, které se přijímá hlasováním. Každý člen orgánu má jeden hlas. Ve věcech programových, obsahových a procedurálních se zpravidla hlasuje veřejně, pokud příslušný orgán nerozhodne jinak. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta nebo předsedy. Náležitosti voleb upravuje volební řád.

2)    K platnosti usnesení je třeba řádné svolání orgánu a přítomnost nejméně nadpoloviční většiny jeho členů.

3)    Při hlasování ve sněmu komory hlasují zástupci (členové) sněmoven zásadně odděleně. K přijetí usnesení je třeba souhlas nadpolovičních většin přítomných zástupců v obou sněmovnách. Pokud nedojde k souhlasnému rozhodnutí obou sněmoven, uskuteční se dohodovací jednání v dohodovacím výboru:

a)    k dohodovacímu jednání zvolí každá sněmovna stejný počet zástupců, nejméně po třech osobách,
b)    dohodovací výbor zvolí svého předsedu, který řídí jeho další jednání,
c)    o výsledcích jednání dohodovacího výboru podá jeho předseda zprávu sněmu a sdělí návrh výboru,
d)  nedojdou-li sněmovny ani po opětovném hlasování o návrhu dohodovacího výboru k shodnému usnesení, dohodovací výbor končí činnost a návrh se považuje za zamítnutý.
e)    sněmovny se mohou dohodnout i na jiném postupu, který by mohl přispět k sjednocení usnesení sněmoven.

4)    Představenstvo a dozorčí rada rozhodují nadpoloviční většinou všech svých členů.

5)    Pokud není přítomna nadpoloviční většina členů, může orgán jednat a přijímat doporučení, nemůže ale přijímat usnesení. Svolavatel může určit náhradní termín pro svolání opakovaného zasedání, nejdříve však za tři týdny ode dne, kdy se mělo konat původní zasedání orgánu. Na toto zasedání musí být řádně pozváni všichni členové orgánu. V případě tohoto náhradního zasedání lze přijmout usnesení nadpoloviční většinou přítomných členů, a to i v případě představenstva a dozorčí rady.

6)    Po zahájení hlasování se další pozměňující návrhy nepřijímají. Při hlasování se nejdříve hlasuje o pozměňovacích návrzích (zpravidla v pořadí v jakém byly podány, nebo podle tematických okruhů), pak o návrhu jako celku. Na návrh člena orgánu je možné o některém bodu (některých bodech) usnesení hlasovat jednotlivě.

7)    Po ukončení hlasování přesedající vyhlásí jeho výsledky, které se zaznamenávají do zápisu. Usnesení se buď vyhotovuje písemně jako zvláštní dokument, nebo se stává součástí zápisu.

Článek 9
Zápis

1)   O každém řádném jednání orgánu komory se vyhotovuje zápis. Zápis zpracovává určený člen orgánu nebo zaměstnanec úřadu komory. Z jednání sněmu nebo sněmoven, se zápis vyhotovuje do 10 dnů od konání, z jednání ostatních orgánů se vyhotovuje do 5 dnů od jejich konání.

2)    V zápisu se uvádí datum a místo konání orgánu, přítomní (jmenovitě nebo přiložením presenční listiny), kdo jednání řídil, program, diskutující, přijaté usnesení s výsledkem hlasování.

3)    Zápis ověřují dva určení ověřovatelé, nebo se zápis schvaluje na příštím zasedání orgánu.

4)    Zápis je uložen na úřadu komory. Každý člen orgánu komory má k zápisům přístup.

Článek 10

1)    Ruší se Jednací řád Agrární komory České republiky schválený ustavujícím sněmem Agrární komory České republiky, dne 4. 9. 1993, ve znění změn a doplňků potvrzených vládou ČR dne 1. 11. 1995, usnesením č. 620.

2)    Jednací řád byl schválen XXII. sněmem Agrární komory České republiky, dne 20. 3. 2014.

3)    Jednací řád byl potvrzen vládou ČR, dne 27. října 2014, usnesením č. 877.

Ing. Miroslav Toman, CSc., v.r.
prezident komory

Ing. Pavel Veselý, v.r.
předseda dozorčí rady