Ministr Jurečka: Ministerstvo zemědělství podporuje přírodě blízká opatření

InfoZprávyEkologické zemědělství vloženo: 10. 01. 2017


9.1.2017 – Projednávání Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který předkládá Ministerstvo životního prostředí, dnes vláda odložila. Ekologické hnutí DUHA si zcela mylně vysvětluje postoj Ministerstva zemědělství a ministra Mariana Jurečky k tomuto materiálu.

Hnutí DUHA uvádí, že Ministerstvo zemědělství navrhuje vyškrtnout důležitá opatření, která mají ochránit přírodu i lidi před suchem a ozdravit naše lesy. MZe přitom naopak podporuje opatření blízká přírodě a problematika sucha a ozdravení krajiny je jeho dlouhodobou prioritou.

„Náš rezort byl první, kdo se začal problematikou sucha zabývat z dlouhodobějšího hlediska. Aktivity hnutí DUHA, tedy přírodě blízká opatření, zcela podporuji a jsem rád, že společnými silami bojujeme za naši lepší krajinu, vody a lesy,“ řekl ministr Jurečka.

MZe podporuje výstavbu či obnovu malých rybníků ve vlastnictví obcí, v letošním roce je na tato opatření vyčleněno zhruba 0,5 miliardy korun. Současně podporuje i výstavbu rybníků v soukromém vlastnictví určených pro extenzivní chov ryb (letos zhruba 0,4 miliardy korun).

„Ministerstvo zemědělství v žádném případě nepožaduje, jak tvrdí hnutí DUHA, aby byl v materiálu plán na výstavbu velkých přehrad. Dobře totiž víme, že nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Pouze chceme, aby bylo v obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrží jako zdrojů zásob pitné vody může být jednou z možností především pro budoucí generace, jak bojovat se změnou klimatu,“ uvedl ministr Marian Jurečka.

Ze své gesce MZe podporuje vhodné způsoby udržitelného hospodaření se zemědělskou a lesní půdou. Využívá k tomu i dotační nástroje Společné zemědělské a rybářské politiky EU. Pozitivní skutečností je zvyšování výměry ekologicky obdělávané půdy, extenzivně obhospodařovaných travních porostů, předcházení degradaci zemědělské půdy v oblastech s přírodními a jinými znevýhodněními i realizace pozemkových úprav.

Nejdůležitějším strategickým cílem řešeným Programem rozvoje venkova (PRV) je zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu. Na tento strategický cíl navazuje priorita obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím. Touto prioritou je řešena jak oblast biodiverzity, tak i půdy a vodních zdrojů.

K naplnění této priority přispívají environmentální opatření. Ta mají pozitivní vliv na vztah zemědělského hospodaření na krajinu a životní prostředí. Patří k nim i plošná environmentální opatření, a to jak na zemědělské půdě, tak i na lesní půdě - přispívají pozitivně k péči o krajinu a životní prostředí.

Na základě definovaných potřeb je největší část rozpočtu PRV 2014-2020 alokována na opatření přispívající k ochraně životního prostředí (zhruba 59 %).

Cílem je podpořit vhodné hospodaření k ochraně biodiverzity na 850 tis. ha zemědělské půdy a 3 tis. ha lesa, k ochraně vody na 397,5 tis. ha zemědělské půdy a z hlediska ochrany půdy na 433,5 tis. ha zemědělské půdy a 13,6 tis. ha lesů.

Z technických řešení je v rámci PRV podporována realizace pozemkových úprav. Zároveň je poskytování přímých podpor a některých podpor PRV zemědělcům podmíněno dodržováním pravidel cross compliance – povinných požadavků na hospodaření a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. V rámci tohoto nástroje je nastavena řada pravidel, která podporují retenci vody v krajině, například ochrana krajinných prvků mokřad, vodní tok či niva. V případě neplnění pravidel jsou podpory kráceny.

Státní pozemkový úřad (SPÚ) v loňském roce realizoval opatření vedoucí k zadržování vody v krajině a protierozní opatření za zhruba 300 milionů korun. Pro letošek je na tato opatření vyčleněna částka kolem 800 milionů, která bude čerpána především z fondů EU prostřednictvím Programu rozvoje venkova. Ředitelka SPÚ Svatava Maradová navíc loni podepsala spolu s generálními řediteli státních podniků Povodí Labe a Povodí Odry dohodu o vzájemné spolupráci. Ta se bude týkat zejména zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody a realizace protipovodňových opatření.

Hnutí DUHA, jehož žádný zástupce se nezúčastnil desítek odborných jednání, zcela nepřiměřeně kriticky komentuje postoj MZe k hospodářské úpravě lesů. Tato jednání mezi ministerstvy, za účasti odborníků, se konala několik měsíců. Výsledkem odborné výměny názorů s řadou argumentů je aktualizovaný text opatření či úkolů.

Z původních více než čtyř desítek opatření zůstal jediný rozpor, a ten se týká úkolu „Dopracovat právní úpravu kontrolních metod hospodářské úpravy lesů za účelem jejich praktického uplatnění v lesích obhospodařovaných výběrnými principy“.

Ministerstva rozdílně vnímají souvislosti tohoto úkolu s adaptací lesních porostů na změny klimatu. Přínos úkolu ke zvýšení odolnosti lesních ekosystémů a jejich adaptaci vůči projevům změn klimatu nelze dle Ministerstva zemědělství dovodit.

Žádná metoda hospodářské úpravy lesů nemůže být ze své podstaty adaptačním opatřením, protože existence či neexistence metody a její využívání nemá dopad ani na změnu klimatu, ani na adaptační schopnosti ohrožených lesních porostů.

Nelze účelově zaměňovat hospodářsko-úpravnické metody plánování s hospodářskými způsoby (způsoby hospodaření) uplatňovanými v praxi lesnického hospodaření. Užívání jakéhokoli hospodářského způsobu (tedy i výběrného) není v současné právní úpravě nijak omezeno, a nebrání tedy využívání jemnějších, „přírodě bližších forem hospodaření“. Mezi ty je možné zařadit i MZe preferovaný a v praxi již hojně využívaný hospodářský způsob „podrostní“ (činí zhruba 29 % plochy lesů).

Rozvoj kontrolních metod hospodářské úpravy (metod pro výběrné lesy) je nutné považovat za potřebný a logický prvek dalšího rozvoje hospodářské úpravy, a to zejména ve vztahu k vlastnímu hospodářskému plánování a především k jeho kontrolovatelnosti, ale s adaptačními opatřeními na změnu klimatu nemá žádnou spojitost.

Do projednávání Národního akčního plánu zapojilo MZe i zástupce největší nevládní organizace vlastníků lesů Sdružení vlastníků obecních a soukromých majetků, kteří mají obdobný názor jako MZe.



Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz