Národní plán obnovy v resortu zemědělství: Podpoříme výsadbu pestrých lesů na rozloze odpovídající Krkonošskému národnímu parku

InfoZprávyLesnictví a myslivost vloženo: 17. 05. 2021


15.5.2021 - Tisková zpráva – Dvanáct tisíc hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky celkem 36 tisíc hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Kromě výsadby lesů obsahuje část Národního plánu obnovy (NPO), za kterou zodpovídá Ministerstvo zemědělství (MZe), i opatření na malých vodních nádržích nebo pozemkové úpravy. Nutný podíl klimaticky příznivých opatření, který EU stanovila na 37 procent, plní MZe více než dvojnásobně. Z přidělených 15 miliard korun, o kterých bude rozhodovat MZe, půjde na klimaticky příznivá opatření nejméně 84 procent. Záměry MZe podpořily i odborné instituce, jejich vyjádření je součástí tiskové zprávy.

„Mezi našimi opatřeními jsou kromě obnovy lesů také pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou travnaté pásy, příkopy, meze a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Plánujeme také podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Klimatická změna se v posledních letech projevuje rekordně teplými a na srážky chudými roky, ale i krátkými silnými srážkami. Proto je nutné chránit krajinu před suchem, ale i přívalovými dešti. Musíme také podpořit šetrné a efektivní zemědělské hospodaření v suchých oblastech. Do NPO proto MZe vybralo opatření, která kombinují adaptaci na klimatickou změnu a zároveň přinášejí benefity pro životní prostředí.

Návrh MZe v plánu obnovy se skládá z šesti částí. Nejvíce peněz, zhruba 8,5 miliardy korun, půjde na budování lesů odolných klimatické změně. Cílem je vysázet lesy s pestrým zastoupením různých druhů dřevin, které nahradí prázdná místa po kůrovcové kalamitě. Nově vysázené stromy budou obrovským úložištěm oxidu uhličitého a zároveň příznivým prostředím pro mnoho živočišných druhů. Lesů se týká také zadržování vody v lesích, na které chceme v NPO využít 300 milionů korun.  

Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 miliardy korun půjde na opatření podporující malé vodní nádrže.  V rámci těchto investic podpoříme rekonstrukce rybníků a na vhodných místech vybudování malých vodních nádrží z přírodních materiálů, které zachytí vláhu v době jejího nadbytku, zadrží vodu v krajině a celkově zlepší vodní režim v okolí. Kromě toho poskytnou útočiště velkému množství vodních živočichů a obojživelníků, z nichž mnoho patří mezi chráněné druhy.

Součástí NPO jsou i protipovodňová opatření (2,5 miliardy korun), protože nemůžeme zapomínat na ochranu životů našich obyvatel a jejich majetku. Z velké části jde o opatření blízká přírodě, například řízené rozlivy v krajině. Součástí NPO není žádná stavba přehrady, jak chybně v předchozích dnech zaznívalo v médiích.

Zhruba 780 milionů korun půjde také na budování závlah. Až 1 miliardu investujeme do pozemkových úprav, jejichž součástí jsou travnaté pásy, stromořadí, meze, mokřady a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům.

Navržená opatření se vzájemně vhodně doplňují a odpovídají doporučením Evropské komise podpořit investice na zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu.

MZe navrhuje k realizaci reforem prostřednictvím NPO investice, které naplňují jak cíle v oblasti klimatu ze 100 % (vodní a lesní hospodářství), tak investice naplňující cíle ze 40 % (pozemkové úpravy). Celkový klimatický rozměr komponenty MZe je na úrovni 84 %.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství


Stanoviska odborných institucí k Národnímu plánu obnovy

(kompletní vyjádření institucí je přílohou tiskové zprávy)

„… jsme přesvědčeni, že kromě investic například do vědy, výzkumu a vzdělávání (komponenta 3.1, 3.2, 5.1, 5.2) je jednou z klíčových, která by měla být podporována, i oblast ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu (komponenta 2.6., reformy 5 a 6). Pozitivně vnímáme, že na rozdíl od některých jiných zemí EU se v rámci této komponenty uvažuje s podporou obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zakládaní nových stabilnějších, pestřejších a strukturovanějších lesů a rovněž s podporou zadržování vody v lese.“

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.,

děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělská univerzity v Praze

prof. Dr. Ing. Libor Jankovský,

děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně 

„Možnost zahrnout investice na adaptaci lesů a krajiny na klimatické změny do Národních plánů obnovy (NPO) považujeme za velmi konstruktivní krok. Opatření specifikovaná v NPO v komponentě Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu jsou v souladu s vládou přijatými strategiemi a platnou legislativou a svou podstatou reflektují také evropský green deal, jako jeden z pilířů obnovy evropského hospodářství po pandemii Covid-19.“

členové CZECH FOREST think tank 

„V souvislosti s projednáváním Národního plánu obnovy, konkrétně bodu 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu považuji za důležité vyjádřit podporu návrhu MZe investovat do budování lesů odolných vůči klimatické změně a zadržování vody v lese. Jde o investici, která povede ke zvýšení stability lesních ekosystémů a která podporuje plnění všech funkcí lesa, které jsou od něj společností očekávány. Současně se jedná o klíčovou investici z pohledu celé ČR, protože lesní ekosystémy jsou klíčovou složkou stability krajiny; složkou, která nepřímo ovlivňuje všechny oblasti rozvoje společnosti.“

prof. Dr. Ing. Petr Horáček,

Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

„Státní pozemkový úřad (SPÚ) se od listopadu 2020 aktivně zapojil do přípravy Národního plánu obnovy, ve kterém v letech 2021 až 2023 bude realizovat opatření na ochranu životního prostředí a adaptace na změnu klimatu. V rámci investice Provádění pozemkových úprav jsou alokovány prostředky 1 mld. Kč, za něž SPÚ realizuje krajinné opatření zelené a modré infrastruktury jako např. akumulační vodní nádrže, mokřady, tůně, protierozní meze a příkopy, biocentra a biokoridory a další výsadby zeleně mimo les.“

Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu

„Materiál skutečně fundovaně popisuje současnou situaci v lesnictví a dobře definuje aktuálně nejpotřebnější opatření v lesním hospodářství, jejichž cílem je podpora rychlejší změny dřevinné skladby lesů na lesy odolnější vůči klimatické změně. Navržené investice proto podporujeme.“

Ing. Jan Václavík, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR

„Obor se nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity a výzev souvisejících s klimatickou změnou a Evropskou zelenou dohodou. Je proto potřeba i s ohledem na nutnost dosažení skutečně udržitelného lesního hospodaření, které bude znamenat do budoucna nejen odolnější lesní porosty, ale také spravedlivé rozdělení přidané hodnoty v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály, mobilizovat do oboru maximum možných zdrojů. K tomu je podle nás Národní plán obnovy ideálním nástrojem.“

Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR

„Pro vznik zdravých a odolných lesů je potřeba spojit vědecké poznatky s legislativními, ekonomickými a dalšími motivačními nástroji. Z tohoto důvodu velmi vítáme, že se podpora obnovy lesů s vhodnou druhovou a prostorovou skladbou promítne i do Národního programu obnovy, který tak bude vhodně doplňovat komplexní sadu opatření k zajištění existence pestrých a stabilních lesních ekosystémů.“

doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

„Na základě posouzení dokumentu mohu konstatovat, že hlavní výzvy vodního hospodářství v něm uvedené a podrobněji zpracované jsou v plném souladu s hlavními cíli Svazu vodního hospodářství ČR, z. s. Svaz vodního hospodářství ČR, z. s. považuje přípravu a následnou realizaci těchto opatření za zcela nezbytnou, a proto plně podporuje jejich zařazení do Národního plánu obnovy, komponenta 2.6. Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu, včetně zajištění dostatečných finančních zdrojů na jejich realizaci.“

RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR, z. s.

Kompletní stanoviska odborných institucí (DOCX, 26 KB)

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2021 - AK ČR | vyroba-www.cz