Nepomáhejte rakům, můžete vážně ohrozit populaci původních druhů

InfoZprávyZemědělstvíŽivočisná výroba vloženo: 14. 08. 2015


13. 08. 2015 - Současná vlna veder a sucha jsou problémem nejen kvůli lesním požárům, nebo ohrožení zemědělské úrody. Zásadně ohrožují i vodní toky a život v nich. V posledních dnech dostává Ministerstvo životního prostředí řadu informací o vyschlých drobných tocích nebo suchých úsecích větších toků i řek. V mnoha případech má tento stav souvislost s tím, jak jsou toky a jejich povodí využívány. Suché jsou úseky řek pod jezy s odběrem vody do vodních elektráren a různých provozů nebo drobné toky, na nichž se voda zadržuje v rybnících nebo vodních nádrží bez ponechání nezbytného minimálního průtoku. Další ohrožení vysychajícího toku pak představuje čerpání zbytků vody na zalévání zahrad a trávníků. Důsledkem toho všeho je úhyn ryb a dalších vodních živočichů i zvláště chráněných druhů, jako je rak říční nebo rak kamenáč.

Raci jsou schopni přežít i delší periodu sucha ve zbytkových tůních nebo i jen ve vlhkých úkrytech pod kameny a v zastíněných březích. K úhynu dochází především na osluněných místech, kde potřebné úkryty chybí (upravené části koryt atp.).

Raci ve vyschlých tocích – co (ne)dělat

Vzhledem k rizikům spojeným s nákazou račím morem (pro naše druhy smrtelné onemocnění přenášené zavlečenými severoamerickými druhy raků) zásadně nedoporučujeme raky přenášet do jiných toků, vodních nádrží nebo je i jen přesouvat výše proti proudu. Severoameričtí raci dnes žijí na mnohých lokalitách a pro laika je velmi obtížné odlišit tyto druhy od původních raků a také rozpoznat příčiny úhynu, proto by hrozilo rozšiřování nepůvodních druhů nebo šíření nákazy na další lokality. Došlo by tím k vyhubení původních druhů raků v doposud nezasažených tocích, potažmo celých povodích. Byla by to nesrovnatelně větší ztráta než lokální úhyn v části vyschlého koryta.

Neznalost biologie raků může vést i ke zbytečným zásahům. Některá hlášení o masových úhynech raků ve vysychajících korytech svědčí pouze o nálezech desítek svlečených kůží, které laici mylně považují za mrtvolky raků. V takových případech samozřejmě snaha o „záchranu“ představuje jen rušení nebo oslabení populace.

I dílčí přesun jedinců našich druhů z vyschlých částí toku má svá omezení. Přesunem příliš velkého počtu jedinců do zbývajících tůní atp., dochází k zvýšení hustoty populace a konkurenci o potravu, případně k vzájemným soubojům, což ve výsledku vede k redukci jejich počtu (raci stejně uhynou, jen to nebude tak „na očích“). Nekoordinovaná „záchrana“ raků může přinést mnohem větší rizika, nežli ponechání daného stavu bez vnějšího zásahu.

Kde hledat pomoc
V případě nálezu raků ve vysychajících tocích proto pokud možno s raky nemanipulujte a informujte o situaci místně příslušný odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností nebo regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR kontakty najdete na adrese. Ty zajistí odborné posouzení, identifikaci o jaký druh raků se jedná tak, aby nedocházelo k neefektivní a především nežádoucí záchraně zavlečených druhů a přenosu račího moru) a případně navrhnou a zkoordinují další opatření.

Jedním z mála možných okamžitých řešení je přechování raků v kontrolovaných umělých podmínkách, a to v nádržích s dostatečným okysličením vody, případně držení raků ve vlhkém a chladném prostředí. Po odeznění současného stavu je třeba navrátit raky zpět na místo odchytu. Vždy je ale nezbytné postupovat lokálně a rozhodně spolu nemísit raky z různých částí toku (zejména pokud je mezi nimi bariéra, která dosud mohla bránit šíření nepůvodních druhů a račího moru) nebo dokonce raky z více různých lokalit.

Ve všech obdobných případech, nejen při úhynu raků, ale i dalších živočichů a celkovému vyschnutí toků, je nutné především hledat příčiny, kterými často není pouze sucho. Pokud dochází k porušování požadavků na zachování minimálního zůstatkového průtoku, informujte Českou inspekci životního prostředí na kontakty najdete na této adrese nebo příslušný vodoprávní orgán (opět odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností), které věc prověří a učiní kroky k nápravě. Pro dokumentaci stavu toků je možné využít tyto webové stránky.

Kontakt pro média:
Petra Roubíčková
tisková mluvčí MŽP

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Považujete příspěvek 60 korun za test zaměstnance na covid-19 za přiměřený?

- počet hlasů: 966

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2021 - AK ČR | vyroba-www.cz