Rozhovor týdne v týdeníku Zemědělec s Jaroslavem Brožkou

InfoAktualityZ médií vloženo: 02. 10. 2020


Dne 29. 9 Vyšel v týdeníku zemědělec rozhovor předsedou Krajské agrární komory pro Ústecký kraj Ing. Jaroslavem Brožkou.   

 Ústecký kraj je letos jedním z nejvíce napadených hraboši. Jak tento problém řešíte?

Problém s hraboši intenzivně řešíme asi dva měsíce. Hraboši poškozují již založené porosty řepky, nedávno se začalo se setím ječmene a pšenice. Problém je velký, protože výskyt tohoto škůdce je kalamitní. Podařilo se dohodnout s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) určitá pravidla pro povrchové použití rodenticidu Stutox II. ÚKZÚZ vydal po dohodě s Ministerstvem zemědělství nařízení o mimořádném použití přípravků na ochranu rostlin při řešení trvajícího kalamitního výskytu hraboše polního. Vedle aplikace přípravků zvýšenou dávkou do nor je výjimečně povolena i aplikace rozhozem, ale pouze na konkrétních pozemcích na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Jsme za to rádi, ale je už trochu pozdě. Navíc podmínky pro plošný rozhoz, který je nejúčinnější, jsou poměrně složité. Zejména proto, že když poházíte 400 až 500 hektarů prostředkem proti hraboši, musí se během 48 hodin pole dvakrát přejít. Jsme samozřejmě rádi, že to můžeme využít, ale podmínky nejsou rozhodně jednoduché.  

Kolik zemědělců již požádalo o plošný rozhoz?  

Žádá se individuálně. Například v okrese Chomutov požádalo o plošný rozhoz deset firem, ale do 11. září neměla ani jedna povolení. Zemědělci k tomu zatím nemají moc velkou důvěru. Vezměte si třeba soukromého rolníka, který má sto hektarů, má je poházet přípravkem a pak ho má během 48 hodin dvakrát za sebou sebrat. Je to velmi problematické, zejména u malých firem.

Jak se osvědčila doporučovaná nechemická opatření, jako je orba a podobně?  

U orby jsou dva problémy. Jsme v oblasti, která je již tři roky velmi suchá. Každý zásah do půdy znamená její vysychání. Orba proto není samospásná operace. Navíc před výsevem řepky na ni není v podstatě čas. Dá se orat pod pšenici, či bezprostředné po její sklizni. Význam orby se tak trochu ztrácí.

ÚKZÚZ také doporučoval nevysévat meziplodiny. Jak se na to díváte?  

Toto doporučení je rozumné. Hraboši se v době, kdy jsou pole prázdná, přesouvají právě do porostů meziplodin a tam se množí. Hlavně jde o meziplodiny, které se zasévají na podzim. Vedle toho se však přijala opatření, omezující pěstování jedné plodiny na maximálně 30 hektarových plochách. Kolem nich se přitom musejí vytvořit pásy, takže nám vzniknou dvě další hrany, kde se hraboši soustřeďují a vzniká tam stejný problém jako u meziplodin. Hraboši se tam momentálně stahují.  

Při zahájení veletrhu Zahrada Čech jste se zmínil o tom, že v kraji jste zaznamenali nižší výnosy kvůli suchu a hrabošům.Jak velký byl tento propad?  

Úroda letošního roku byla v hlavních pěstovaných komoditách, to je ozimé pšenice, jarního ječmene a ozimé řepky, nejhorší za uplynulých deset let a hluboko pod průměrným výnosem ČR. Na této skutečnosti se podílí částečně již třetím rokem trvající nedostatek srážek a vyšší teplota v rozhodném období, ale především kalamitní a zničující výskyt hraboše polního.Třetím rokem zaznamenáváme kvůli suchu ztráty na úrovni 20 procent výnosů u hlavních plodin. Hraboši nám přidali dalších 20 či 25 procent ztrát. Problém se tak stále prohlubuje. V některých lokalitách hraboši zlikvidovali i 80 procent výnosů. Někde je to lepší, někde horší, ale v průměru můžeme říct, že hraboši zničili od 25 do 80 procent ploch.  

Máte již tyto ztráty finančně vyčíslené?

Jsou různé podle jednotlivých plodin. Například u pšenice je klasický výnos zhruba 65 metrických centů, což představuje 25 tisíc korun na hektar. Pokud sklidíte polovinu, máte 12,5 tisíce korun. Někde jsou ztráty na hektar deset tisíc, jinde i 15 tisíc korun. V průměru nám hraboš způsobil ztráty ve výši pět až osm tisíc korun na hektar u hlavních plodin. Celokrajský výpadek v tržbách zemědělců se odhaduje na více než půl miliardy korun. Řada zemědělských podniků Ústeckého kraje se v důsledku ztrát způsobených suchem a hraboši dostala do velmi svízelné finanční situace.

 Zuzana Fialová , týdeník Zemědělec    

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2020 - AK ČR | vyroba-www.cz