V Trnavě o zemědělství a jeho vývoji za posledních 15 let

InfoZprávyAgrární komora ČR vloženo: 29. 11. 2018


V Trnavě se uskutečnila konference na téma „Slovenské zemědělství 15 let po vstupu Slovenska do EU“. Cílem konference bylo prezentovat názory expertů pro oblast zemědělství a potravinářství a zjistit, jestli má slovenské zemědělství a potravinářství vizi a strategii stát se konkurenceschopnou a ziskovou oblastí slovenské ekonomiky. Na konferenci byl pozván také prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek, který prezentoval poznatky z praxe.

Prezident AK ČR zdůraznil, že je nutné nastavit spravedlivou politiku vůči všem zemím, jinak systém nemůže fungovat. Uvedl, že je zapotřebí řešit jednotný trh, který v současnosti bohužel v praxi neexistuje. Prezident poukázal na příkladech rozdílné výše přímých plateb nerovnost v podmínkách, kdy přímé platby jsou v Holandsku 393 EUR/ha, v Belgii 400 EUR/ha, ale v Lotyšsku jen 95 EUR/ha. Systém plateb není dobře nastaven v prvním ani ve druhém pilíři, když v programu rozvoje venkova není stejná míra kofinancování. Při vytváření pravidel pro novou společnou zemědělskou politiku je nutné se nejprve podívat na to, jak funguje zemědělství ve vyspělých zemích, jako je Austrálie, USA, či Brazílie. Evropská unie vyrábí nejkvalitnější potraviny, má nejlepší hygienické parametry, a to je potřeba rozvíjet, avšak na druhé straně je mezi členskými státy mnoho rozdílů, které se na místo postupného potírání naopak zvětšují.


Zdeněk Jandejsek se ve své prezentaci zaměřil na základní problémy a jejich řešení. První zásadou je podle něj přestat mluvit o malých a velkých hospodářích a zemědělce rozdělovat jenom podle velikosti. Agrární komora České republiky prosazuje podporu pro všechny zemědělce, kteří skutečně, to je zodpovědně hospodaří (starají se o půdy, zaměstnávají pracovníky a vytvářejí hmotné i nehmotné hodnoty). Často ze zapomíná na to, že základem zemědělství je zúrodňovat půdu a zadržovat tak vodu v krajině. Péče o půdu však není její zatravňování, které se v současné politice požaduje od členských států EU. V České republice bylo z těchto důvodů zatravněno asi 600 tisíc hektarů. Takové opatření nemohli navrhnout specialisté, kteří v zemědělství pracovali. Proto je podle prezidenta důležité, aby o zemědělství rozhodovali ti, kteří mají skutečné zkušenosti z praxe. A jak by se mělo postupovat? Měl by se sestavit tým lidí, kteří připraví kvalifikované návrhy. Politiku by měli připravovat ti, kteří znají zamědělské hospodaření a především pak ti,  kteří hospodařili úspěšně. Spolu s odborníky z praxe by v speciálním týmu měli být ekonomové a prognostici, protože při plánování do budoucna je zároveň nutné vzít do úvahy vývoj populace, spotřebu potravin, ale i ekonomickou efektivnost výroby či další významné faktory. Navrhovaná politika by měla podporovat zvyšování úrodnosti půdy, kterou si každý stát musí chránit. Prezident AK ČR uvedl příklad Francie, kde existují různá omezení při prodeji půdy, ale i při pronájmu půdy a stát ji tak chrání. Francie není však jediným státem, který má takový přístup k půdě, půdu si chrání i další vyspělé země, a to nejen státy staré patnáctky, ale i řada tak zvaných nových členských států-

Velice důležitou oblastí je národní kofinancování v Programu rozvoje venkova. V České republice se z obálky PRV platí mimo jiné podpora pro oblasti s přírodními znevýhodněními (ANC, po staru LFA), ekologické zemědělství, AEKO opatření nebo investice do zemědělských podniků.  V souvislosti se snížením výdajů na Společnou zemědělskou politiku z rozpočtu Evropské unie navrhuje Komise navýšit minimální úroveň kofinancování ze současných 15 na 25 %. Kofinancování by se podle názoru prezidenta AK ČR mělo zrušit tak, aby podmínky byly ve všech státech stejné. Samozřejmě tu stále zůstavají rozdílné platby na plochu v provním pilíři, takže pokud bychom chtěli stejné podmínky napříč Evropskou unií, bylo by teoreticky ideální všechny podpory zrušit. To je však v současnosti nereálné, a proto je nutné srovnat všechny podpory ve všech zemích Evropské unie. Současný systém totiž zvyšuje rozdíly, příkladem může být produkce na 100 ha zemědělské půdy. Prezident porovnal produkci mléka i masa na 100 hektarech na Slovensku, v České republice, Nizozemsku, Belgii a Německu a vývoj za poslední roky. Zdůraznil však, že v České republice i na Slovensku je nižší produkce na 100 ha zemědělské půdy, avšak parametry užitkovosti jsou vysoké. Příkladem je produkce mléka za laktaci, či počet prasat na prasnici za rok aj.


Ve vystoupení se prezident zaměřil i na životní prostředí. Důležitou oblastí je podle něj spotřeba prostředků na ochranu rostlin. Ačkoli Komise a řada enviromnetálních organizací kritizuje zemědělce za nadužívání přípravků na ochranu rostlin, mimimálně v České republice a na Slovensku to není pravdou. Česká republika a Slovensko má totiž relativně nízkou spotřebu chemických látek, a to jen 1,8 kg na hektar, přičemž spotřeba chemických látek v Německu přesahuje 4,5 kg na hektar. Už z těchto údajů je zřejmé, které státy šetří životní prostředí před chemizací. Další oblastí je uhlíková stopa. Do České republiky přijede ročně více jak 100 tisíc kamiónu, které sem vezou potraviny, které sami dokážeme vyrobit. S dovozy potravin velice úzce souvisí i prodeje pod nákladovými cenami. Zdeněk Jandejsek uvedl konkrétní příklady u másla. V době, když byla nadprodukce v Evropě, obchodní řetězce prodávaly zahraniční máslo s marží do 10 % a domácí máslo mělo marži až 40 %. Tím byl způsoben vysoký rozdíl ve spotřebitelské ceně másla a bylo přirozené, že spotřebitelé kupovali levnější máslo ze zahraničí a nekupovali domácí máslo.


Prezident AK ČR zároveň porovnal ekonomiku a efektivnost u zemědělců. Zdůraznil, že je nutné nedělit zemědělce na malé a velké, ale na dobré a špatné hospodaře. Zároveň upozornil, že malí zemědělci mají těžké podmínky, když musejí dělat 12 hodin denně každý den v roce. Takovým způsobem žijí malí zemědělci dnes, ale je nereálné myslet si, že takhle bude chtít žít většina zemědělců v budoucnu. Zemědělci vymírají, mladí lidé odcházejí za prací do měst, kde je život jednoduší. Je nutno myslet na budoucnost a perspektivy.
Ve svém vystoupení prezident AK ČR reagoval na prezentaci zástupce Stálého zastoupení EU a uvedl konkrétní příklady, proč nemůže fungovat zemědělská politika, která není v současnosti společná. Podmínky musejí být vyvážené, aby se zemědělství mohlo vyvíjet v opačném případe zemědělství v EU zanikne a my budeme dovážet potraviny z třetích zemí.

Prezentace a příspěvek je v přílohách.

Zpracovala: Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonná ředitelka při SZP, AK ČR

Prezentace ke stažení

Příspěvek ke stažení

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů
Cookies

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz