Výsledky monitoringu dodržování zásad IOR v roce 2015

InfoPoradenstvíZemědělství a venkovRostlinná výroba vloženo: 23. 02. 2016


8.2.2016 - Od 1.1.2014 začala platit pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin povinnost dodržovat zásady integrované ochrany (IOR). První kontroly k této povinnosti proběhly v závěru roku 2014 a výsledky z těchto kontrol lze nalézt na webových stránkách ÚKZÚZ.

Pro rok 2015 se z důvodů zjednodušení kontrolního systému a jeho maximální adaptaci na současné postupy v rostlinné prvovýrobě přistoupilo k revizi a přeformulování dotazů kontrolního listu, stejně jako k úpravě samotného systému. Zemědělské veřejnosti byl tak od poloviny roku 2015 prezentován upravený dotazník ve zjednodušené struktuře zaměřený na komplexní pojetí IOR v úzké návaznosti na problémy související s pěstováním rostlin v České republice. Míra adopce obecných zásad IOR byla obdobně jako v roce 2014 hodnocena pomocí bodového systému.

Inspektoři ÚKZÚZ prováděli šetření prvků IOR u subjektů, které v daném roce absolvovaly kontrolu evidence spotřeby přípravků, které jsou součástí povinných požadavků na hospodaření (PPH 10). Výstupem těchto kontrol byl tedy záznam o kontrole a na něj navazující záznam o šetření.

Šetření probíhala v závěru roku, stejně jako v roce 2014, tak byly známy výsledky hospodaření a pěstitelé si mohli vyhradit čas na vyplnění dotazníku. Náročnost na přípravu podkladů a samotné šetření byla v porovnání s rokem 2014 asi třetinová. Pro šetření IOR bylo pro rok 2015 vybráno 77 subjektů různých velikostí tak, aby byla zajištěna vypovídající hodnota výsledků.

Obecně o výsledcích šetření dodržování zásad IOR

V souvislosti se změnou přístupu a redefinici otázek dotazníku, lze výsledky šetření z roku 2015 porovnávat s výsledky roku 2014 jen v určitých oblastech. Některé nově zavedené otázky tak mohly vysvětlovat trendy v odpovědích dotazovaných subjektů. Obecně se však potvrdilo, že některé oblasti IOR jsou velký problém pro všechny skupiny podniků. Jde o oblast podpory užitečných organizmů, využívání nechemických metod ochrany rostlin a aplikace POR v nezbytném rozsahu. Pokud se však zaměříme obecně na bodové hodnocení v průřezu výsledků, lze konstatovat, že podobně jako v roce předcházejícím, se nejvyššího počtu bodů podařilo dosáhnout podnikům s největší výměrou (nad 2000 ha) a to 212 bodů. Sestupně pak podle velikosti podniky do 2000 ha 195 bodů, do 500 ha 181 bodů a do 50 ha 161 bodů. Nutno podotknout, že pro rok 2015 byla hranice pro plnění zrušena, proto lze hodnoty vztahovat pouze k jakémusi teoretickému maximu, kterým je hladina 285 bodů. Nejnižšího počtu bodů (120 b.) dosáhl jeden malých subjektů, nejvyššího počtu pak jeden z podniků velkých (tedy okolo 2000 ha) s podílem 255 bodů. Při šetření bylo stejně jako v roce 2014 zaznamenáváno, zda daný subjekt provozuje živočišnou výrobu (ŽV). Živočišná produkce se vyskytovala u 80 % největších podniků (nad 2000 ha), u 63 % velkých podniků (500-2000 ha), u 56 % středních podniků (50-500 ha) a u 75 % malých podniků (do 50 ha). Statisticky neprůkazný rozdíl v počtu bodů byl zaznamenán u podniků s ŽV v porovnání s podniky s čistě rostlinnou produkcí. Tento výsledek nepotvrzuje výstupy kontrol z roku 2014, kde podniky s ŽV dosahovaly vyššího bodového hodnocení. Rozdíl je však minimální.

Osevní postupy a organická hmota

Stejně jako v roce 2014 dosahovaly největší podniky v oblasti dodržování osevních postupů (OP) a údržby organické hmoty v půdě nejvyššího bodového hodnocení. Sestupně pak velké, střední a malé podniky s desetibodovým propadem v porovnání s podniky největšími, PNG graf 1 Otevírá se do nového okna. (42 KB)

V detailnějším náhledu na podkategorie dotazů však lze spatřit jistou rozkolísanost např. v oblasti samotných OP, neboť největší a malé podniky dosahovaly vyššího počtu získaných bodů v porovnání s podniky velkými a středními. Pěstování meziplodin bylo praktikováno všemi podniky zhruba na stejné úrovni, ale např. v otázce zaměřené na zapravení slámy s odpovídající dávkou dusíku dosáhly malé podniky v porovnání s velkými podniky jen poloviční počet bodů, tzn. dodržovaly ve dvou třetinách případů  pouze nezbytné minimum v rámci DZES 6 (tedy zapravení slámy bez minimální dávky N). Oblast organického hnojení pak potvrdila vyšší vstupy produktů ŽV u největších podniků ve srovnání s podniky malými. Otázkou je, jak malé podniky s produkty ŽV nakládají, vzhledem k tomu že 75 % šetřených subjektů živočišnou produkci deklarovalo. Co se týče kompostu, ten byl využíván především velkými podniky, ovšem v celkovém podílu se jednalo pouze o minoritní oblast.

Dlouhodobě se problematika dodržování osevních postupů a podílu organické hmoty v půdě řeší a lze jej počítat mezi zásadní prvky IOR. Ekonomika je stěžejním parametrem pro každého zemědělce, a proto nelze vyžadovat po pěstitelích zařazování plodin, které je z hlediska příjmů a stability výnosu budou poškozovat. V rámci zavedených greeningových opatření se však pěstitelé musí orientovat i směrem, který předpokládá vyšší zastoupení leguminóz a meziplodin. Podle výsledku šetření má však tato oblast stále velké rezervy, zvláště podniky s vysokým zatížením erozně rizikových plodin v kombinaci s existencí bioplynové stanice (BPS) by měly uvažovat o změně struktury pěstovaných plodin a navýšení podílu meziplodin na 35 % v OP.

Protierozní opatření a opatření proti zhutňování půdy

Opatření týkající se zpracování půdy se v porovnání s rokem 2014 rozšířilo o protierozní opatření a opatření k omezování zhutnění půdy. Obě oblasti souvisí s alarmujícími výsledky monitoringu reziduí účinných látek pesticidů v povrchových zdrojích vod. Z výsledků vyplývá opět jasná souvislost technologických a technických možností velkých podniků s možnostmi těch malých. Jestliže podrývání, hloubkové kypření a orba je praktikována na velkých podnicích jako boj proti utuženému podorničnímu profilu, malé subjekty praktikují pouze orbu nebo méně preferované minimalizační technologie. S velikostí subjektu však roste erozní ohrožení půdy, které pak firmy řeší nápravnými opatřeními. Malé subjekty, jak ukazují výsledky šetření, problémy s erozí nemají díky menším půdním blokům. Zde se hodnocení z maxima 10 bodů nejvíce přibližují malé subjekty s podílem 8,3 bodu (naopak největší podniky dosahují 2,5 bodu).

Co se týče jednotlivých opatření, polovina velkých podniků dělá nejčastěji bezorebné setí do meziplodiny nebo praktikuje technologii podsevu. U ostatních podniku se tento systém objevuje pouze ve čtvrtině případů. Pásové střídání plodiny dělají většinou střední a velké podniky, ale také jen z cca 25 %. Nejvíce se praktikuje systém zatravněných údolnic a zasakovacích pásů, ty mají zastoupeni na protierozních technologii až 50 %. V polovině všech šetřených případů se jedná o kombinace dvou opatření, tzn. podniky kombinují např. setí do meziplodiny se zatravněnými údolnicemi. Zbytek podniků využívá jen jednu z možností protierozní ochrany.

Opatření k podpoře užitečných organizmů

Hodnocení otázky zaměřené na podporu užitečných organizmů zahrnovala jak přirozenou diverzifikaci pěstebních ploch zahrnující krajinné prvky, tak nadstandardní prvky v podobě např. bidýlek pro dravce či kvetoucích biopásů. V této oblasti dosáhly všechny subjekty nízkého počtu bodů, stejně jako v roce předcházejícím. Tento fenomén je spojen především s právními problémy spojenými s užíváním krajinného prvku a povinnostmi, které převažují nad benefity spojenými s dotací. Otázka biopásů je stále velmi diskutovanou a ačkoliv řada komerčních firem nabízí v současnosti směsi kvetoucích rostlin pro založení takovéhoto biopásu, management porostu a jeho udržení v bezplevelném stavu je samostatnou oblastí. Navíc je prokazování založení porostu pro získání dotace dosti problematické v případě, že porost nevzejde z důvodů nedostatku vláhy. Nezbývá jen doufat, že se do budoucna vytvoří cesta k naplňování i této oblasti IOR v polní produkci stejně jako v systémech IP.

Volba odolných odrůd a zdravé mořené osivo

Na českém trhu se v současnosti vyskytuje nepřeberné množství odrůd, ze kterých mohou pěstitelé vybírat. Rozhodující jsou faktory výnosu, kvality a odolnosti vůči biotickým a abiotickým faktorům. Nejčastěji jde o kompromis mezi všemi faktory, nebo především těmi, které v dané lokalitě představují problém. Výběrem odrůdy však pěstitel už vstupuje do užšího boje s činiteli, které mohou výrazně ovlivnit hospodářský výsledek. Nutné je započítat i vliv ročníku, který prověří, zda byla volba pro daný rok správná. Z výsledků šetření jasně vyplývá, že otázka volby odrůdy je pěstiteli zvažována ve všech aspektech, stejně jako zdravotní stav pořizovaného osiva. Moření se však jeví jako stěžejní parametr dělící podniky na ty, které jsou ochotny investovat nejen do volby odrůdy, ale i následného ošetření. Malé a střední subjekty se přiklánějí k nižším nákladům v této oblasti.

Hnojení a vápnění

V oblasti hnojení se potvrdily výsledky z roku 2014, a to že velké podniky nezanedbávají oblast dosycenosti půd základními prvky. Naopak subjekty do 50 ha mají s oblastí hnojení podle AZZP velké problémy. Tradičně největším problémem byla otázka vápnění. Dvě třetiny velkých a středních podniků pravidelně vápní. U malých podniků je to jen polovina.

Monitoring výskytu škodlivých organizmů a prahové hodnoty výskytu ŠO

Jednou ze stěžejních oblastí racionalizace přímých opatření v oblasti IOR je monitoring výskytu škodlivých organizmů (ŠO) a poruch. Monitoring musí být v dalších krocích navázán na správnou diagnostiku a následnou volbu vhodné intervence. V případě monitoringu ŠO byly u všech navštívených podniků dosahovány dobré výsledky. Z maxima 10 bodů bylo u velkých i středních subjektů zaznamenáno v průměru 10 bodů a u malých 8 bodů. Znamená to tedy, že ať už formou monitorovacích zpráv firem či ÚKZÚZ, případně vlastním monitoringem jsou pěstitelé schopni evidovat rozvoj populací ŠO na svých pozemcích.

Využívání prahových hodnot výskytu pro načasování zásahu proti danému ŠO bylo doménou velkých podniků, střední podniky využívaly prahy škodlivosti jen z poloviny a malé podniky dopadly v hodnocení nejhůře (z maxima 10 bodů dosáhly v průměru 2,5 bodu).  S touto oblasti souvisí oblast poradenství, která byla nově do dotazníku zakomponována formou vyjádření spokojenosti s poskytovanými službami. Všechny větší subjekty poradce využívaly (ať už z řad firemních nebo nezávislých poradců). U malých subjektů převažovala negativní odpověď, tedy že poradenství nevyužívají ( PNG graf 2 Otevírá se do nového okna. (40 KB) ).

Používání nechemických metod ochrany rostlin

V roce 2015 byla oblast nechemických metod ochrany rozšířena o možnosti mechanické či fyzikální ochrany. Stejně však jako v roce předcházejícím, se míra uplatňování těchto metod blížila minimu. Z maxima 30 bodů se všechny subjekty pohybovaly na úrovni třetiny z možného plnění. Zajímavostí je fakt, že malé podniky zahrnují do svých pěstebních metod technologická opatření na bázi mechanické či fyzikální ochrany častěji, než-li podniky větší. Pokud zvážíme spotřebu biopreparátů v polní produkci, objevují se pouze dva přípravky na bázi hub a to Coniothyrium minitans a Pythium oligandrum. Tyto preparáty byly shodně používány v komoditách obilniny a olejniny. Celková spotřeba těchto přípravků se pohybovala na úrovni kolem 3000 kg. Dále pěstitelé ve svých odpovědích deklarovali používání pomocných rostlinných prostředků a marginálně již zmiňované mechanické postupy ochrany (plečkování).

Selektivita používaných přípravků a použití přípravků v nezbytném rozsahu

Používání přípravků se obecně řídí zákonem a povinnosti vyplývající ze zákona jsou kontrolovány v rámci kontrol Cross compliance. Otázka používání přípravků v rámci systému IOR jde nad rámec této povinnosti. Úkolem bylo zhodnotit, zda pěstitelé používají přípravky, které svými ekotoxikologickými parametry nezatěžují prostředí a zdraví lidí. V této oblasti dosáhly všechny šetřené subjekty vysokého hodnocení blížícímu se maximální hodnotě.  

Používání přípravků v nezbytném rozsahu pak nově zahrnovalo kromě využívání nízkoúletových technologií, smáčedel i postupy pásové, či bodové aplikace a preferenci tank-mixů v maximálním počtu 3 složek. V tomto ohledu se u všech šetřených podniků nalezly rezervy ve využití, zvláště v oblasti výběrových ošetření, kde subjekty dosahovaly nižší než poloviční plnění. Malé podniky dokonce jen třetinového počtu bodů. Zde je však nutno brát v úvahu fakt, že velikost polí malých pěstitelů by z logistického hlediska nemělo význam ošetřovat lokálně. Nízkoúletové technologie a používání směsí látek v maximálním počtu 3 se nelišilo příliš u skupin největších, velkých a středních podniků, u malých podniků je však patrný propad.

Antirezistentní strategie a ověřování úspěšnosti

Antirezistentní strategie (AT) je nezbytným prvkem v programu používání přípravků. Rezistentní populace ŠO jsou hrozbou pro pěstované plodiny. Vzhledem k tomu, že otázka rezistence dělá soudobým odborníkům hluboké vrásky na čele, je jisté, že nepůjde ani do budoucna o jasné řešení. Lze vycházet jen z potvrzených údajů výskytů rezistentních populací a podle dráhy působení účinných látek predikovat, jaké je nebezpečí vzniku tzv. cross rezistence. To znamená, že střídání účinných látek ještě neznamená, že vznik rezistence není možný. Typickým příkladem jsou blýskáček řepkový nebo krytonosci a jejich snížená citlivost vůči pyretroidům, organofosfátům a nově i neonikotinoidům (neověřeno). Nicméně pokud se doporučení k dodržování AT vyskytují, šetřené podniky se jich z větší míry drží. U větších podniků se problematika AT řeší ve větší míře, než u malých subjektů. Malé podniky, zvláště v provázanosti na nižší využití poradenství tuto oblast příliš neřeší a proto dosáhly znatelně nižšího bodového hodnocení.

Úroveň plnění oblasti ověřování účinnosti opatření v porovnání z rokem 2014 zaznamenala nárůst u všech šetřených subjektů bez ohledu na velikost subjektu.

Jak to bude s IOR v roce 2016

Výsledky šetření potvrdily některá fakta z roku 2014. V některých oblastech došlo dokonce ke zlepšení. Jedná se o oblast používání prahů škodlivosti a dále ověřování účinnosti opatření. Obecně se však potvrzuje trend nižší implementace prvků IOR u malých subjektů. Na toto je tedy nutno reagovat vhodnými pobídkami především v oblasti poradenství, které by poskytovalo komplexní informace s ohledem na možnosti daného subjektu. Jde však o systémové řešení, které momentálně nenachází podporu. Jistým východiskem by mohl být projekt demonstračních farem, které se budou rozvíjet pod hlavičkou MZe a VÚMOP. V prvých fázích by měly tyto farmy demonstrovat ekonomickou udržitelnost změněných pěstebních technologiích z pohledu protierozních opatření. Počet takovýchto subjektů fungujících v reálných ekonomických podmínkách se bude pohybovat na úrovni 4-6 farem zastupující jednotlivé klimatické regiony, dále velikosti a režimy hospodaření RV, kombinace RV a ŽV a kombinace ŽV a BPS). Do budoucna bude do projektu vstupovat i prvek IOR, který by měl řešit oblast aplikačních schémat v provázanosti na rezidua ve vodách a potravinách, řešit důsledky změn v technologiích pěstování/osevních postupů a sledovat gradace vybraných ŠO. Vedlejším produktem projektu by měla být podpora praktického poradenství zaměřeného na ochranu půdy a rostlinolékařkou péči. Cílem projektu bude demonstrovat udržitelnost opatření v různých klimatických oblastech a režimech hospodaření v návaznosti na nové požadavky greeningových opatření a požadavků IOR. Do budoucna by se tak na základě výsledků dalo uvažovat o redfinici některých stávajících opatření DZES a posunu ke kýžené diverzifikaci zemědělské produkce směrem k uplatňování technologií zvyšující podíl organické hmoty, celoroční pokryv půdy a efektivnějšího zadržování vody v půdě.


Přílohy

    graf 1 (PNG, 42 KB)
    graf 2 (PNG, 40 KB)

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2021 - AK ČR | vyroba-www.cz