Zákon o významné tržní síle již nebude dopadat jen na obchodní řetězce II: Písemnost smluv

InfoZprávyAgrární komora ČR vloženo: 18. 05. 2022


Lze sjednávat smlouvy o dodávkách potravin ústně? Co se rozumí písemnou formou smlouvy? Je požadavek písemné formy smlouvy obsažen ve směrnici? Všechny tyto otázky je možné si klást v souvislosti s novelizací zákona o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách, který je v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „Směrnice“) představuje minimální unijní standard ochrany proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Článek 9 Směrnice členským státům umožňuje ponechání dosavadních národních pravidel nebo přijetí nových přísnějších pravidel než jen těch, která stanoví Směrnice.

Národní legislativa už více než deset let požaduje, aby smlouva o nákupu potravin mezi odběratelem a dodavatelem byla uzavřena písemnou formou. Návrh novely zákona tuto praxi přebírá.

Co se považuje za písemnou formu?

Účinný zákon o významné tržní síle v ustanovení § 3a výslovně stanoví, že smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně. Návrh novely tuto dlouholetou praxi ÚOHS zachovává. S ohledem na neukončený legislativní proces se však dále uvedené závěry vztahují k dosud účinnému zákonu a čerpají z výkladových stanovisek ÚOHS.

Požadavek písemnosti je nutno vztáhnout na všechny fáze smluvního jednání (návrh na uzavření smlouvy, jeho akceptace či odmítnutí, změna či ukončení smlouvy apod.) a celý komplex smluv uzavíraných mezi oběma stranami. Zákonná povinnost písemné formy smluvního konsensu se tedy uplatní také v případě sjednávání různých typů dílčích dohod či ujednání (např. dohody o promočních akcích, změny ceníků dodávaných potravin apod.).

Každý si dokáže představit, že písemná forma smlouvy je naplněna v případě papírové listiny s vlastnoručním podpisem smluvních stran. Odhlédneme-li však od této poněkud archaické představy, existuje několik dalších možností uzavření smlouvy, které mohou předepsanému požadavku ve smyslu § 3a zákona dostát. Mezi takové možnosti paří například i využití elektronických prostředků v podobě e-mailové komunikace, EDI nebo certifikovaných služeb nabízejících elektronické podepisování elektronických dokumentů.

Z pohledu zákona o významné tržní síle je důležité, aby vedle písemného zachycení vlastního obsahu kontraktace ve smyslu § 3a zákona byla zaručena rovněž věrohodnost původu (autenticita) daného právního jednání a neporušenost (integrita) jeho obsahu. Kromě uvedených požadavků je potřeba se zaměřit také na zachycení existence právního jednání v čase (spolehlivé určení konkrétního okamžiku, ve kterém bylo dané právní jednání skutečně učiněno) a uchovávání písemně zachyceného obsahu zaznamenaného právního jednání (archivace by se měla týkat i dokumentů vystavených v elektronické podobě a včetně dat, která zaručují věrohodnost původu a neporušenost obsahu).

E-mailová komunikace

Jedním z jednoduchých způsobů naplnění zákonného požadavku písemnosti může být použití e-mailové zprávy, a to za podmínky, že je podepsána (alespoň prostým) elektronickým podpisem a že jsou současně sjednána a přijata opatření zajišťující věrohodnost původu a neporušenost obsahu.

Pokud jde o typ elektronického podpisu, lze tedy při e-mailové komunikaci použít kromě zaručeného či kvalifikovaného elektronického podpisu (elektronické podpisy založené na kvalifikovaných certifikátech) i tzv. elektronický podpis prostý. Úřad v této souvislosti vychází z definice elektronického podpisu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES („nařízení eIDAS“), podle níž se elektronickým podpisem rozumí „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Prostým elektronickým podpisem může být podpis ve formě textového označení odesílatele (postačuje např. uvedení samotného příjmení typicky na konci e-mailové zprávy ve spojení s e-mailovou adresou či telefonním číslem jednající osoby), popř. k textu připojené sjednané nebo zaslané heslo apod.

Jedná-li se pak o opatření zajišťující věrohodnost původu a neporušenost obsahu, je třeba, aby taková opatření byla předem sjednána ve smlouvě mezi odběratelem a dodavatelem. V souvislosti s otázkou zajištění e-mailové komunikace si v tomto případě lze představit např. opatření v podobě uvedení jmen konkrétních osob, které budou následně oprávněny za jednotlivé smluvní strany jednat (tj. sjednávat a akceptovat určité typy oněch dílčích ujednání), spolu s uvedením příslušných e-mailových adres (prostřednictvím nichž bude komunikace probíhat) s dostatečnou úrovní zabezpečení a zamezení přístupu jiným osobám.

Certifikované služby pro elektronické podepisování dokumentů

Dalším z možných způsobů naplnění zákonného požadavku písemnosti může být uzavření obchodní smlouvy elektronickým způsobem prostřednictvím certifikovaných služeb umožňujících elektronické podepisování dokumentů. Také v tomto případě lze použití (alespoň prostý) elektronický podpis za současného sjednání a přijetí opatření zajišťujících věrohodnost původu a neporušenost obsahu (bude se jednat o obdobná opatření jako v případě výše uvedené e-mailové komunikace).

Pro využívání různých certifikovaných služeb na trhu je zapotřebí pouze přístup k internetu a e-mailová adresa. Pomocí těchto technologií lze vytvářet, podepisovat, odesílat a přijímat dokumenty prostřednictvím prohlížeče, telefonu nebo některých aplikací. Tyto certifikované služby umožňují jak odesílatelům, tak příjemcům elektronicky podepsat dokumenty napsáním nebo nakreslením jejich jména na počítači nebo mobilním zařízení nebo nahráním obrázku svého podpisu.

Při uzavírání obchodní smlouvy elektronickým způsobem prostřednictvím elektronických nástrojů je tedy využíváno prostého elektronického podpisu, přičemž celý proces podepisování dokumentu smluvními stranami je zaznamenán v protokolu připojeném k předmětné smlouvě. Věrohodnost původu a neporušenost obsahu (ochrana proti jakýmkoliv změnám) je zajištěna certifikátem příslušné společnosti poskytující službu.

Jako předpoklad pro konkrétní využití elektronických prostředků v rámci smluvních vztahů mezi odběrateli a dodavateli potravin je pak z pohledu ÚOHS nutno považovat uzavření dohody o elektronickém sjednávání smluv prostřednictvím daného nástroje včetně jmenného seznamu a dostatečně zabezpečených e-mailových adres osob, které jsou oprávněny jak za dodavatele, tak za odběratele uzavírat a podepisovat příslušné smlouvy.

Lze tedy shrnout, že pro naplnění požadavku písemnosti ve smyslu § 3a zákona v případě užívání elektronických prostředků v podobě e-mailových zpráv či certifikovaných nástrojů pro elektronické podepisování dokumentů je vyžadován (alespoň prostý) elektronický podpis s výše uvedenými zárukami. Písemná forma jednání podle zákona o významné tržní síle slouží k zajištění právní jistoty dodavatelů ohledně existence nebo obsahu právního jednání ve smluvních vztazích s odběratelem s významnou tržní sílou a dále k umožnění veřejnoprávní kontroly nad dodržováním zákonných povinností odběratele.

Mgr. Jana Zmeškalová

ředitelka Odboru metodiky a kontroly tržní síly
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz

Pro dnešní den není žádná anketa definována.
Nová anketa se připravuje.

Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


  +420 296 411 180
  sekretariat@akcr.cz
  Mapa jak k nám

Ochrana osobních údajů
Cookies

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz