K antibiotikům je třeba přistupovat zodpovědně

O tom, že si zainteresované subjekty začali uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v letech 2010 až 2015 snížila téměř o třetinu. V mezinárodním srovnání je pak spotřeba veterinárních antibiotik v ČR průměrná.  Možná rizika pro lidské zdraví plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků neboli reziduí antibiotik v potravinách živočišného původu.

Státní veterinární dozor si je vědom těchto rizik. V rámci monitoringů cizorodých látek proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v odůvodněných případech.

V loňském roce bylo v rámci monitoringu vyšetřeno celkem 930 vzorků (stejně jako v roce 2015) živočišných komodit (masa a vnitřností jatečných zvířat, ryb, mléka, medu a vajec) na rezidua antimikrobik. Maximální limit reziduí byl překročen pouze v sedmi případech. Ve většině překročení limitů šlo o ledviny a játra starších zvířat (vyřazených prasnic a dojnic). Naopak, v žádném ze vzorků syrového mléka, ryb, vajec ani medu od českých chovatelů nebylo překročení limitu zjištěno. Letos bylo překročení limitu zjištěno zatím jen ve dvou případech. V prvním z nich se jednalo o svalovinu a vnitřní orgány prasete, ve druhém případě o svalovinu telete. Z dlouhodobého hlediska se v této oblasti situace rozhodně zlepšuje. Státní veterinární správa kontroluje také chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt u léčiv.

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat. Také zde výsledky vyšetření antimikrobik vykazují jen ojedinělé nadlimitní nálezy. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na farmě s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty. V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují sankce a vyloučení potraviny z oběhu. Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se podílí zejména Evropská léková agentury (EMA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají k zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené nepříznivé ekonomické dopady. Proto, že používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu v krmivech pro zvířata, k čemuž do té doby mohlo legálně docházet. V České republice se díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství (MZe), chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“.

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS