Lov na nehonebních pozemcích - prase divoké

InfoZprávyLesnictví a myslivost vloženo: 01. 03. 2017


27.2.2017 - Informace k lovu na nehonebních pozemcích. V poslední době se stává problémem působení škod některými druhy živočichů na nehonebních pozemcích. Největší problémy a škody způsobuje prase divoké. Jde zejména o rozryté pozemky, pobořené ploty, rozbité dveře u chat a v některých případech i poranění nebo usmrcení psů.

Ministerstvo zemědělství proto vydalo metodické sdělení orgánům státní správy myslivosti, aby v co nejkratší době reagovaly na žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích.

Pokud nastane situace, kdy je třeba omezit nebo trvale regulovat početní stav prasete divokého, může povolit lov na nehonebních pozemcích orgán státní správy myslivosti (podle § 41 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon“). Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad.    U zvěře lze povolit lov i mimo dobu lovu.

Nehonebními pozemky se (ve smyslu § 2 písm. e) zákona) rozumí pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území. Dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti (podle § 17 odst. 2 zákona).

Kdo může požádat?

Vlastníci nehonebních pozemků, popřípadě jejich nájemci (pachtýři).

Jaké jsou náležitosti žádosti?

Žádost musí splňovat jen obecné náležitosti, musí z ní být (podle § 37 odst. 2) patrné:

    kdo je činí,
    které věci se týká,
    co se navrhuje,
    označení správního orgánu, jemuž je určeno,
    podpis osoby, která podání činí.

Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3).

V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede tato osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Kdo rozhoduje o žádosti?

O žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích rozhoduje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je orgánem státní správy myslivosti.

Rozhodnout o povolení lovu na nehonebních pozemcích může i z moci úřední, tedy bez žádosti.

Řada obecních úřadů obcí s rozšířenou působností má na svých webových stránkách popsán postup povolení lovu na nehonebních pozemcích v rámci popisu tzv. „životních situací“.

Lze využít povolení i k lovu jiných živočichů?

Ano, lze je využít pro povolení lovu jakéhokoli živočicha (s výjimkou živočichů, kteří jsou lovnou zvěří, je k tomu třeba též výjimky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Kromě prasete divokého jde v praxi např. o zdivočelé holuby nebo nutrii říční.

Výše uvedený postup je vhodné využít u zavlečených živočichů.

Doporučení vlastníkům nehonebních pozemků

V některých případech je důvodem výskytu prasete divokého na nehonebním pozemku odhazování potravy, skladování ovoce v chatkách či kůlnách, ponechání spadaného ovoce na zahradě apod. Základní prevencí je tedy neponechávat dostupnou žádnou stravu, za kterou by prase divoké docházelo.

Doporučení chovatelům psů – zejména společenských

V místech, kde se vyskytuje prase divoké, je vhodné psa nepouštět na volno. Prase divoké, jak samec - kňour, tak i samice – bachyně, včetně mladé zvěře mohou psa poranit nebo usmrtit.

logo Agrární komora ČR

Delegáti 29. sněmu, zvolili nového prezidenta Agrární komory ČR,
Ing. Jana Doležala více zde


Odebírejte e-mailem denní nebo týdenní přehled zveřejněných zpráv.

czech-agro-komodite.cz
Praha Liberecký Olomoucký Zlínský Plzeňský Ústecký Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Vysočina Pardubický Kralovehradecký Jihočeský Jihomoravský

AGRÁRNÍ KOMORA V KRAJÍCH

Praha | Středočeský | Plzeňský | Jihočeský | Karlovarský | Ústecký | Liberecký | Královéhradecký | Pardubický | Vysočina | Jihomoravský | Zlínský | Olomoucký | Moravskoslezský

Reklama zavřít
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

IČO: 47674768
DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj


+420 296 411 180
sekretariat@akcr.cz
Mapa jak k nám

Cookies
Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2022 - AK ČR | vyroba-www.cz