Zpráva o životním prostředí ČR 2017: Díky rozvoji technologií a zaváděným opatřením nadále klesá zátěž našeho životního prostředí

Situaci by měla v budoucnu pomoci výměna neekologických kotlů díky kotlíkovým dotacím a také zákaz provozu nevyhovujících kotlů v září 2022. Klimatické změny se rok od roku projevují znatelněji, vloni jsme v ČR zažili 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo ve srovnání s rokem 2016 o 5 více. Vývoj teplot a nedostatek srážek se podepsal na rozvoji hydrologického a půdního sucha. Ekonomický růst a konzumní chování společnosti se odrazily i na odpadovém hospodářství, produkce komunálních odpadů meziročně stoupla. Míra skládkování komunálních odpadů je stále alarmující, vloni dosahovala 45 %. Díky technologiím se ale mění struktura nakládání s odpady, a to především s obaly, u nichž roste míra materiálového využití.

Se Zprávou o životním prostředí ČR za loňský rok, kterou každoročně připravuje rezortní organizace MŽP – CENIA, česká informační agentura životního prostředí, se dnes na svém jednání seznámila vláda.

Komentář ministra Brabce ke zprávě o stavu životního prostředí za loňský rok

„Když se ohlédneme za minulým rokem, zůstávají nám z pohledu životního prostředí priority, kterým se systematicky a dlouhodobě MŽP věnuje. Do zlepšení kvality ovzduší každoročně investujeme vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reagujeme na aktuální potřeby změnami zákonů. V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, zákaz uvádět na trh kotle 1. a 2. emisní třídy od roku 2014 a uvádět na trh kotle 3. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích. Od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva nebo vyhláškou stanovená přísnější povinná opatření pro omezení emisí prachu ze sléváren, kovů, kamenolomů a povrchových dolů paliv, které také přispívají k překračování imisních limitů. Intenzivně také jednáme s Polskem, protože přeshraniční přenos znečišťujících látek je významný a bez zásadních opatření na polské straně nebude možné v Česku limitních koncentrací v ovlivněných oblastech dosáhnout.

V oblasti sucha jsem letos stálé aktivity MŽP rozšířil i o činnost expertní Národní koalice pro boj se suchem. Do budoucna potřebujeme nepochybně realizovat jak technická opatření v podobě vodárenských nádrží na zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, tak i přírodě blízká opatření v podobě nových vodních prvků v krajině. A také musíme chránit půdu proti erozi nebo lépe využívat vodu jak v průmyslu, ve městech a obcích, tak i v zemědělství.

Ve světle plnění evropských recyklačních cílů a prozatímní naprosté dominance skládkování komunálních odpadů v ČR je zřejmé, že klíč k posunu je v moderní prorecyklační odpadové legislativě. Připravujeme proto nové zákony - zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností, které spolu s novelou zákona o obalech zapracují do naší legislativy tzv. evropský oběhový balíček, který výrazně mění celoevropské nakládání s odpady. V roce 2035 bychom podle nových evropských cílů měli 10 % komunálních odpadů skládkovat a 65 % recyklovat. V připravované legislativě, kterou představíme v nejbližších týdnech, se tak i my zaměřujeme na recyklaci i materiálové využití odpadů a především na omezení skládkování. Novou legislativou podpoříme třídění díky novému zpoplatňování odpadů skrze PAYT- „Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“, který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu. Tento systém zvýhodňuje občany, kteří co nejvíce třídí odpad. Jisté je, a to ministerstvo dlouhodobě předesílá, že musíme zvýšit poplatky obcí za skládkování odpadů. Ty jsou v ČR dlouhá léta nízké a stále stejné, zvýhodňují tím tento neekologický a nemoderní způsob nakládání s odpady a nedávají tak prostor ke zvýšení recyklace a využívání odpadů jako druhotných zdrojů,” uzavírá ministr Brabec.

2017: přehled proměn v jednotlivých oblastech

Klima

• Rok 2017 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota 8,6 °C byla o 0,7 °C vyšší než normál v letech 1981–2010. V roce 2017 se v průměru za celou ČR vyskytlo 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo o 5 tropických dní více než v roce 2016.

Vodní hospodářství a jakost vody

• Meziročně došlo k poklesu celkových odběrů vody o 4,5 mil. m3 na hodnotu 1 630,4 mil. m³
• Specifické množství vody fakturované domácnostem meziročně mírně vzrostlo o 0,4 l na osobu a den na celkových 88,7 l na osobu a den
• V roce 2017 bylo 94,7 % obyvatel zásobováno vodou z vodovodu, na veřejnou kanalizaci bylo připojeno 85,5 % obyvatel ČR. Meziročně došlo ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejný vodovod o 0,3 % a ke zvýšení podílu připojených obyvatel na veřejnou kanalizaci o 0,8 %
• Dle základních ukazatelů sledovaných podle českých technických norem je jakost vody v tocích ČR uspokojivá, ale velká část toků zůstává hodnocena III. třídou

Příroda a krajina

• Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR se v období 2000–2017 snížila o 1,7 %. V roce 2017 v rámci zemědělského půdního fondu vzrostla plocha trvalých travních porostů na 12,8 % území a klesla výměra orné půdy na 37,5% území. Mezi roky 2016–2017 vzrostla rozloha trvalých travních porostů o 0,3 %, rozloha orné půdy klesla o 0,2 %

Lesy

• Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR každoročně stoupá, v roce 2017 tvořil 27,0 % z celkové plochy lesů oproti 26,7 % v roce 2016.
• Zvýšila se plocha lesních porostů, které jsou certifikované podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích (PEFC a FSC) na 70,6 %

Půda a zemědělství

• Na území ČR je potenciálně ohroženo 56,7 % zemědělské půdy vodní erozí, větrnou erozí je ohroženo 18,4 % zemědělské půdy
• Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy roste. Vloni bylo takto obhospodařováno 520 075 ha, tj. 12,4 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu (ZPF), oproti 506 106 ha a 12,0 % podílu z celkové výměry ZPF v roce 2016>

Průmysl a energetika

• Průmyslová produkce v roce 2017 meziročně vzrostla o 6,5 %
• Energetická náročnost hospodářství ČR klesá, od roku 2010 nastal její celkový pokles o 17,5 %
• Výroba elektřiny v roce 2017 se meziročně zvýšila o 4,5 %
• V roce 2017 bylo vyrobeno 9 616 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což znamená meziroční nárůst 2,6 %. Podíl OZE na celkové výrobě elektřiny v roce 2017 činil 11,0 %

Doprava

• Podíl veřejné dopravy na celkovém přepravním výkonu osobní dopravy v roce 2017 činil 33,9 %
• Emise NOx, VOC, CO a suspendovaných částic z dopravy v období 2000–2017 poklesly
• Pozitivně stoupá spotřeba CNG, za posledních 10 hodnocených let (období 2008–2017) se zvýšila na desetinásobek

Odpady

• Celková produkce odpadů mezi lety 2016–2017 vzrostla o 0,8 % na 34 512,6 tis. t. Zvýšila se rovněž produkce komunálních odpadů (celkem 5 690,6 tis. t) a obalových odpadů (celkem 1 195,4 tis. t). Naopak k poklesu dlouhodobě dochází u produkce nebezpečných odpadů (celkem 1 507,7 tis. t)
• V nakládání s komunálními odpady nadále převažuje skládkování, jehož podíl (45,4 %) se snižuje ve prospěch materiálového využití (37,5 %) a také energetického využití (12,0 %)
• V nakládání s obalovými odpady roste míra recyklovaných odpadů z obalů (73,7 %), a tím i míra celkového využití odpadů z obalů (78,6 %)

Zpráva o životním prostředí za rok 2017 vychází ve zkrácené podobě. Ve shodě MŽP, CENIA a výbory Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR došlo k úpravě konceptu zpráv o životním prostředí. Zpráva v loňském rozsahu bude zpracována jednou za dva roky. V mezidobí bude zpracováno shrnutí nejdůležitějších informací o stavu a vývoji životního prostředí.

Zpráva ke stažení